Časopis Naše řeč
en cz

Čeština lékařů

Jaroslav Přikryl

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

MUDr. František Bláha: Medicina na scestí. Orbis 1946.

(Do knihy o 235 str. část o tuberkulose (44 stran) napsal MUDr Josef Halaška.)

Vzpomínky, které vydávají bývalí trpitelé z koncentračních táborů, pročítáme se silným citovým zaujetím a dokonce s ostychem, že my jsme byli ušetřeni podobného mučednictví. Nicméně úcta k mateřštině nutí, abychom se dívali kriticky také na jazyk knih, které vězňové napsali už na svobodě. — Medicina na scestí je kniha o tom, co lékaři prožili a čeho byli svědky v táboře Dachau. Nutí k rozboru tím silněji, že je psána též pro laiky; ale z velké části je tak odborná, že čtenáři budou rozpačitě listovat a hledat místa přístupná, přeskakujíce stránky, které patří spíše do lékařského časopisu.

Někteří spisovatelé vzpomínek na koncentrační tábory (na př. Jiří Beneš a Ivan Herben) se nedovedou zbavit německých táborových názvů. Někdy to přijímáme jako příklady táborového slangu, zvláště když se takové slovo již neopakuje, někdy je nám však nemilý německý výraz, který nepoví o nic víc než prostý překlad (Bláha: z Totenkamry, v lágrovém slova smyslu, Pflegr, Lagerarzt, Lagergärtnerei). — Ač vězňové podobné názvy jistě jen slýchali, přičiňují se, aby nám je předvedli v německé pravopisné podobě, někdy správné (Häftling), někdy vadné (Appel — spr. Appell, podle Pravidel apel; Appelplatz, Sturmbanführer, Seciermeister); někdy aspoň zapomenou respektovat velká začáteční písmena substantiv (u Beneše: vorarbeitři); někdy však v témže slově kolísají mezi německým pravopisem a českým přepisem (podával Strafmeldunky). Taková nedůslednost se jeví až jako zmatek, když Bláha píše Capo, kapo i kápo. Při skloňování mu vznikají divné zrůdy (s Hauptscharführou); některé nám neznámé pojmy pak nechává autor bez vysvětlení (Heereszeugamt, Kugelfang, Prückelbock, Baum, Blutordenträgr); jen výjimečně zaznamenává cizí slova tak, jak si je v táboře upravili (blokáč, štubák). Místní názvy píše bez zřetele ke zdomácnělým tvarům německy nebo odchylně (Gratz, Köln, Osvěčim — spr. Štýrský Hradec, Kolín nad Rýnem, Osvětim; absolventa university Padui — padovské).

Cizích slov z lékařského slangu B. ponechává tak mnoho, že by to bylo radno vytýkat i tehdy, kdyby byl psal jen pro lékaře; jsou to slova namnoze úplně lehce přeložitelná a pro počeštění těžších mu mohl býti skoro vždycky bezpečnou oporou dvoudílný Slovník lékařský, vydaný v letech 1914 a 1921 a velmi pečlivě sestavený. Je přece úplně zbytečné psáti na př. paravenosně (mimo žílu), iktery (žloutenky), s ulcery (vředy), insuflovali jsme vzduch (vháněli), benigní průběh [69](příznivý), výskyt epididymitid (oč lépe zní český výraz zánět nadvarlete!), therapie expektativní (léčba vyčkávací), irreversibilní (nenapravitelný), gangrena (sněť), emphysem plic (rozedma), motilita (hybnost) — a asi 120 jiných výrazů!

Když B. tolik podceňuje češtinu a dává přednost latinsko-řeckému názvosloví, očekávali bychom, že je ovládá naprosto bezpečně. Zatím však nalézáme v jeho knize záhadné slovo eufornie (euforie?, pocit zdravoty) a séro, nesprávné paremchym (spr. -n-) i slova libovolně nebo špatně upotřebená a psaná: medikace (v souvislosti větné úplně nejasné, snad léčení nebo léčba); anestese (místo anestesie, místní znecitlivění); s caverními procesy (kavernosními, doupnatými pochody); datum exsicationis (není tu řeč o datu vysušení protityfové vakciny, nýbrž o konci upotřebitelnosti — datum exspirationis); Belerofontův glejt (Bellerofón); dupplicata (duplico; zdvojená), lippasa (lipasa), Attebrin (atebrin), Pyrrifer (pyrifer), associál (asociál), immaginární (imaginární), kongellace (lat. sloveso congelo; omrznutí), aneurisma (aneurysma, výduť), exudát (exsudát z exsudare, výpotek), species laxanthes (laxantes, projímavý čaj), diuraeticae (diureticae, močopudný), příznaky kommatické (coma; komatické), frenikoezairesy, frenicus exairesa, frenicus - exairesa (phrenico-exairesis, vytržení, vykroucení bráničního čivu), provedl jsem si exunquentaci (z lat. unguis, vytrhl jsem si nehet), příznaky noxu (lat. noxa je ženského rodu; zde asi škodlivina); játra (byla) systematicky punktována (soustavně pungována, nabodávána).

V lékařské literatuře se už dávno jeví chvályhodné úsilí zdomácnělá slova latinsko-řecká přizpůsobovat pravopisem češtině. Toho B. nedbá a v přemnohých slovech (až na některá kolísání) ponechává latinské skupiny a původní písmena; píše: applikovati (aplikovati), po kolliquaci (kolikvaci, rozbřednutí), diffusní (difusní, rozsáhlý, neohraničený) hnisající affekce (hnisavé afekce, onemocnění), disseminované tuberkly (diseminované, roztroušené), abscess (absces, hlíza), elektrocardiogram a pyopericarditidy (-kar-), s resekcí ductů (duktů, vývodů), expectorace (expektorace, vykašlávání), perifocální (perifokální), gangraina (gangréna, sněť), hypophysa, epiphysa (hypofysa, podvěsek; epifysa, šišinka), nephrotomie (-fro-, řez na ledvinu), phlegmony (flegmony, záněty podkožního vaziva), perityphlitis (-tyflitis), lymphosarcomy (lymfosarkomy), prophylaktický, protityphový a perinephritidy (-f-), chef (šéf).

O nějakém pravopisném řádu při psaní cizích slov v češtině B. jistě nepřemýšlel; ve mnohých slovech některou hlásku nebo příponu počešťuje, jinou hlásku nebo skupinu ponechává podle původního pravopisu, na př.: septikopyaemie (původně septicopyaemia, počeštěno septikopyemie, otrava a hniloba krve), insufficience (insufficientia — insu[70]ficience), diphterie (diphtheria - difterie, záškrt), s thoracoplastikami (-k-), v průběhu frenicu (nervus phrenicus - frenikus, čiv bráničný), pleuritis diafragmatica (diaphragmatica, zánět pohrudnice bráničné), komplikován subcutánním emphysemem (podkožním emfysémem), carcinom (carcinoma - karcinom, rakovina), glomerulonephritida (-nephritis, -nefritis, zánět ledvin klubíčkový).

Vlivem němčiny B. píše individuelně, manuelní práce (vlastně tělesná), bakterielní (ale eventuálně). Snad jen chyba tisku je infiltrat (-át), vazba všimnouti se někoho (si) a slova periconitidy (perikolitidy) a pilony (piloty). Zbytečná je cizí předpona v slově posttyfosní (potyfový). Do knihy určené i pro nelékaře se nehodí zkratky i. v. (intravenosně, do žíly), PNO (pneumothorax, plynatost hrudní), BK (bacily Kochovy) a pod. — Tovární názvy léků většinou píše autor podle němčiny nevhodně s velkým začátečním písmenem: Cebion, Progynon, Testiviron (spr. testoviron), Prontosil, Salvarsan, Neosalvarsan, Antipyrin, Pyradon, Transpulmin, Eleudron, Albucid, Betaxin a mn. j., ale přece také kapathrom (spr. kapathrom) a ichtoxyl. I název nemoci dostal jednou velké začáteční písmeno: na výzkumu malarie a Trypanosomias. Táž chyba u přídavného jména — z Brněnských Kauniček.

Chyby v pravopisu českých slov: v zápětí (spr. vzápětí) stkvělo (skvělo), nejřídčeji (nejřidčeji). Chyb tvaroslovných je několik: příchod do něj (tábora); město, z nějž část tvořily budovy (z něhož), za (m. za mne); Angličané o nás (vědí); repatriace všech třech tisíců (tří); pod podmínkou, za níž jsem se zaručil (za niž); 5 dní půstu (postu), sliznice v trachey (v trachei, v průdušnici). Nesprávná je vokalisace: rozeseta (rozseta), ku konci (ke konci), ku čtvrti milionu (ke čtvrti).

Časté jsou nelibozvučné spoje: u chlapců, ale i u lidí starých a i u takových,…; často i u velmi mladých; nacházeli jsme je i u případů bez exanthemu (,) ba i u ojedinělých ambulatorních případů; byli-li lidé z práce neseni.

Výběr slov budí často námitky: následníků bylo daleko víc (následků); až ke krásným obrazům kaseosní pneumonie (výrazným o. sýrovitého zánětu plic); zhoršení procesu stávajícího (pochodu nynějšího, dosavadního, probíhajícího, čerstvého), dotyčný (míněn vězeň), více buď méně vyvinuté krvácení (nebo), při kousnutí Anophelesu (komár anofeles bodá; 2. pád anofela — jako Perikla), schudnutí (místo zhubenění; výraz nářeční), akce podpořila infekci (posílila), část rekonvalescentů onemocněla a do velké míry i zašla (namnoze), místo masového umírání (hromadného), v důsledku podvýživy lidé scházeli (pro podvýživu), tábory na severu, východně i západně (východu i západu), chodily transporty ubožáků, z nichž valná část přišla mrtvých (?). Chybné ukazovací zájmeno je ve větách: výjimečný případ kožní lokalisace (tuber[71]kulosy), a to ještě byla tato donesena zvenku (a ta ještě byla donesena); když byl zaveden nevěstinec, byl tento slabě navštěvován (byl slabě n.).

Názvy příslušníků rozličných národů jsou neobvyklé nebo chybné a shoda substantiva s číslem bývá opominuta: Stav tábora: Lotrinců 18 (Lotrinčanů), Angličanů 3 (Angličané), Švýcarů 4 (Švýcaři), Dánů 2 (Dánové), Paraguajců 1 (Paraguajec) Litevců 1 (Litvan), USA 1 (Severoameričan), Irak 1 (Iráčan), Luxemburčanů 133 (Lucemburčanů), Irán 1 (Iránec).

Leckdy autor zapomněl na shodu: tyto přednášky a konsilia spolu s naší lékárnou vytvořilo prestiž naší prosektury (vytvořily); proto bylo největší odměnou pro nás přízeň osvoboditelů (byla); když řada jiných národů stejně a ještě více trpělo (mnoho národů trpělo).

Přídavné jméno tvaru složeného bývá místo jmenného: v době, kdy nebyla stanice vedená lékařem (kdy st. nebyla vedena l.).

Příklonky jsou často na nesprávném místě, na př.: při pitvě viděli jsme potom pericard srostlý (jsme viděli); velmi často vyvíjely se záhy příznaky peritonitidy (se vyvíjely). Pořádek slov bývá i jinak nevhodný: přesto ale jsme určité výsledky měli (přesto však jsme měli nějaké výsledky); příznaky se teprve projevily v další epidemii (projevily teprve); je zajímavé, že [nález na ledvinách] nebýval často na obou stejný (často nebýval); blok XXX., který vymřel doslova čtyřikrát (kt. čtyřikrát doslova vymřel); nasadili úsilí o co nejrychlejší odchod (o odchod co nejrychlejší); byl uvězněn pro různé trestné činy se svou manželkou (byl uvězněn se svou manželkou, či páchal s ní trestné činy?); byl spálen v krematoriu jako nepohodlný svědek z vyššího rozkazu (byl z vyššího rozkazu spálen…).

Vyjadřovací neumělost se jeví v rozličných neobratných i nesprávných vazbách a obratech, na př.: nález vší byl případem velmi řídkým a mimořádným (vši se našly velmi zřídka); v mládí prodělal tanec sv. Víta (měl tanec, trpěl na tanec sv. V.); nemocní i personál byli hlady (o hladu, hladoví); to nebylo nejhorší u srovnání, že umírající musili se ploužit (proti tomu, že se nemocní musili); úmrtí jinou příčinou (z jiné příčiny); pro tolik lidí to přišlo až pozdě (příliš pozdě, již pozdě); přihlížeti umírajícím peritonitidám (hleděti na umírající nemocné se záněty pobřišnice); charakteru procesu, celkovému stavu, ke stavu srdce se vůbec nepřihlíželo (k povaze pochodu, k celkovému stavu); po desetidenní průměrné periodě oblouzení (po období obluzení, průměrně desetidenním); několikrát do týdne i do dne (denně); lidé všeho stáří (každého věku); osud záležel od onemocnění střevního (na onemocnění), nemocných oboustranným PNO jsme užívali pro lehké práce (s oboustrannou náplní); nález nádoru byl pouze náhodným (nádor se [72]našel jenom náhodou); [šéflékař] k nám nebyl nejhorším z celé řady jeho předchůdců (nebyl horší než všichni předchůdci); pro nemocnici slouží SS - lazaret (za nemocnici).

Mnohé věty, podivně poházené nebo slepované potřebují důkladné přestavby: kde se vyskytovaly i nejčastější krevní výrony (kde se také nejčastěji vyskytovaly krevní výrony); kteří po dříve prodělané malarii zemřeli epidemiemi jistě též v důsledku prodělaných záchvatů a zhoubných následků na všech orgánech (kteří dříve měli malarii a zemřeli na některou nakažlivou nemoc jistě i pro oslabení malarickými záchvaty i pro zhoubné následky); v anamnese jsme u našich nemocných Rusů zjistili tbc jen asi v šesti nemocných případech (v předchorobí jen asi šestkrát); chtěl bych vzpomenouti na to pěkné v Dachau, zvláště na tbc (snad: v baráku se souchotináři); gastritida, která ale někdy po delších dávkách kyseliny se obyčejně upravovala (zánět žaludku, který se však obyčejně upravoval po delším užívání kyseliny); jest samozřejmé, že co do formy klinické, tak i pathologické se tu vyskytovalo veliké množství forem a nuancí (je zřejmé, že se tu vyskytovalo mnoho různých tvarů a odstínů klinických i pathologických); ve štítné žláze jsme našli výrony krevní a vyskytovaly se jak na chlopních, tak i ve svalu srdečním (výrony krevní, a ty se); co do národnosti byli téměř absolutně odolní [proti skvrnivce] Rusové (R. byli téměř všichni odolní); [silikáty] dosovány byly po hodině 5 ccm tekutiny, (!) nebo každých pět minut jednu pilulku (pokusní lidé dostávali každou hodinu 5 ccm roztoku nebo…); nejpomaleji tak bylo [s regenerací, obnovou původního stavu] u sleziny, ačkoliv i tu v průběhu několika měsíců nabývaly tyto opět skoro normálního vzhledu (ačkoliv i ta nabývala opět); přirozeně, že to bylo možné jen v prvních dobách (bylo to možné ovšem jen v prvních d.).

Mnohá věta je hádankovitá, až i nesrozumitelná: Léčení Neosolvarsanem, které si Schilling nejvíce cenil, užíval 0,5—0,7 intravenosně (neosalvarsan si Sch. cenil nejvíce; vstřikoval ho 0,5—0,7 g do žíly); nezachránil se [dr Rascher] pokusy, které prováděl v krematoriu nastřikováním čerstvě amputovaných údů svým obětem, které byly v zápětí spalovány (oběti či údy?); vybíral dále všechny, kteří současně leželi nebo chodili se žloutenkou, ať už z jakýchkoli důvodů, nebo i s jinými zažívacími obtížemi (rebus?); u hepatitid byla již z velké většiny restituce tkáně ad integrum, která se nijak nelišila od nálezů vyšetřovanců zdravých (u zánětů jater byla tkáň již většinou úplně vyhojena, takže se nijak nelišila od zdravé); léčení děje se homeopathicky, kde všichni umírají, druhá polovina allopathicky, kde umírá přes 50% (léčí se z polovice homeopathicky a při tom umírají všichni nemocní, z polovice allopathicky a při tom umírá víc než polovina); bohužel daleko více jich na tuberkulosu umíralo hladem a vysílením na blocích (daleko více [73]souchotinářských Rusů umíralo hladem…); nejčastější komplikací kromě zánětu ledvin nejrůznějšího druhu a průběhu myokarditid byla septická onemocnění (snad: průběhu a kromě myokarditid — zánětů svalu srdečního — byla onemocnění septická); většina obětí bombardování byla spálených a udušených a kromě toho jako všude rozsáhlé devastace hlavy, trupu, až do úplného rozkouskování, při zraněních zvláště komplikované fraktury, ale i hladké a dum-dum průstřely, protože SS-stráže s velikou oblibou pálily do utíkajících a záchranu hledajících skupin, když byla napadena jejich pracoviště (stavba věty!); museum a panoptikum, které je některým Polákům velmi výnosným zaměstnáním průvodce a tlumočníka (v nichž mají někteří P. zaměstnání jako průvodci); v oblasti nervové a psychické, ne ovšem autopticky, nýbrž klinicky, jsme pozorovali množství změn u pacientů, prodělavších tyfus, a to od neuropathiků až k melancholiím, o něž konečně v táborovém prostředí co do popudu nebylo nikdy nouze (větný uzel!); původ tyfové infekce se nezjistil přes to, že zkoušky vody byly posílány mnohokrát bezvýsledně k vyšetření (vzorky vody byly mnohokrát poslány k vyšetření; zkoušky byly bezvýsledné); [přihlášky] byly dělány s ohledem na repatriaci, pod kterýmžto hlediskem byly veliké změny mezi přihláškami a skutečnou národností, pod kterou jednotliví vězňové po řadu let žili (vzhledem k repatriaci, a proto byly rozpory mezi přihláškami a tím, k jaké národnosti se někteří vězňové hlásili po celá léta).

Nedbalé a neobratné odborné vyjadřování se zvrhá v hantýrku nejednou těžko srozumitelnou. Chinin podáván též 1 g intramuskulárně (chininu se vstřikoval v roztoku 1g do svalu); byla dělána elastická vlákna s louhem draselným (pátralo se [v chrchlích] po elastických vláknech s pomocí louhu); při základu PNO (snad při prvém provedení pneumothoraxu); velmi často bránily srůsty jeho založení; nemocný byl založen na obě strany najednou a zemřel několik hodin po základu (nemocnému udělali pneumothorax najednou na obou stranách; zemřel několik hodin po výkonu); nemocného se séro PNO jsme drželi déle (nedovedu vysvětliti); našli jsme i několik krásných krvácení v prostatě (také jsme několikrát našli význačná krvácení v předstojné žláze); pitvali jsme asi 3000 skvrnivek (mrtvol po skvrnivce, osob zemřelých na skvrnivku); léčení „štosové“ (nárazové?); intravertní typ teploty (?); byla expektorována někdy enormní množství sputa (někdy se vykašlávalo obrovské množství chrchlů).

Výsledný dojem je velmi neutěšený. Zdá se, že Bláhovi schází vůbec uvědomění, že kniha nemůže býti dobrá, je-li jazyk neumělý, nesprávný a nedbalý; že spisovatel je odpovědný nejen za obsah, ale i za způsob vyjadřování; a že nejen medicina, ale i jazyk lékařův se může octnouti — na scestí.

Naše řeč, ročník 31 (1947), číslo 2-4, s. 68-73

Předchozí Jiří Haller: Svatopluku Čechovi

Následující Z našich časopisů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1