Časopis Naše řeč
en cz

Bojar

Š.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Slovo bojar (řidčeji bojarin „druh ruských šlechticů, ruský šlechtic vůbec“; Příruční slovník) přejali obroditelé z ruského bojárin, mn. číslo bojáre. O rozšíření tohoto slova má zásluhu především Fr. L. Čelakovský svým Ohlasem písní ruských. Ruské slovo bojárin se pokládá za pův. turecké (viz Bernekrův slovník I, 72) a vyvozuje se z turkotatarského bajar’’ pán, velmož. Ale pozorným historikům slov (zvláště Melioranskému) vadilo při tomto výkladu, že slovo bajar znají jen některé turkotatarské kmeny na území ruském, že však není známo ani v spisovných jazycích turkotatarských, ani doloženo z doby starší. I usoudili, že postup byl spíše opačný, že turkotatarské bajar je ze slova ruského. S tím souhlasí nyní také S. E. Malov v Izvestijích Aka[178]demie nauk SSSR 1946, V, 137. Samo ruské slovo je však konec konců přece turkotatarské. Bylo převzato z jazyka mocného kmene Čuvašů, a to ze složeniny slov boi „bohatý, mocný“ a ar (v jiných turkotatarských jazycích är) „muž, hrdina, bohatýr“.

Naše řeč, ročník 30 (1946), číslo 9-10, s. 177-178

Předchozí Š.: Z našich časopisů

Následující Josef Janko: Dozvuky k článkům o „šmelině“