Časopis Naše řeč
en cz

Šmelina, šmelinář

[Drobnosti]

(pdf)

-

(XXIX, 142 n.) Výklad prof. Josefa Janka o slově šmelina, šmelinář zaznamenal prof. Fr. Trávníček ve Svobodných novinách a připojil poznámku, že šmelina většinou „znamená to, s čím se keťasuje, zboží, které je předmětem šmelinaření“. Prof. Trávníček soudí, že Jankův předběžný výklad uspokojí mnohé z těch, kdo se pídili po etymologii slova šmelina. — Naši čtenáři upozorňují na jiné možné výklady. Pan dipl. sec. pol. Ludvík Jehl připomíná, že v židovském žargonu, běžném a známém i v Praze právě ve vrstvách, z nichž slovo šmelina asi vzešlo nebo k nimž nemá daleko, existuje slovo šmé s významem „dobrý obchod, kšeft, něco výhodného“ a pod. Toto slovo žilo již před druhou světovou válkou i v české hantýrce mezi drobnými podvodníky a všelikými parasity, žijícími z lidské důvěřivosti, a je jistě známo m. j. novinářským soudničkářům, policistům a soudcům. Pisatel sám je poznal za své novinářské činnosti v Plzni i v Praze. [216]Domnívá se, že by významová shoda se slovy šmelina, šmelinář mohla vésti k úvaze, není-li tu i spojitost etymologická. Pan ing. Bedřich Furst potvrzuje existenci slova šmé svědectvím p. lesního správce Veselého, který je zná ze židovského žargonu na Podkarpatské Rusi. Výrazem „to je šmé“ se tam prý označuje hlavně zboží, s kterým se keťasuje. Na Podk. Rusi žilo dost našich lidí, takže i odtamtud se mohl ten výraz dostat k nám. — Prof. Zdeněk Kačer myslí na souvislost se slovy Schmach, Schmäh, schmähen, schmählich. Slovo Schmäh, (psané též Schmee, srov. Sprach-Brockhaus 568) znamená „lež, podvod, podfuk“ a hovorová řeč ho užívá ve rčeních jako „das ist ein Schmee“ (vylhaná zpráva, lež), „Ware auf Schmee kaufen“ (= auf unreeller Weise, s významem trochu jiným než „pod rukou“). „Etwas n. auf etwas schmähen“ znamená „něco hanět, snižovat, prohlásit za bezcenné“ a „schmählich“ se rovná českému „hanebný, hnusný“. V hovorové řeči žijí spojení jako „er wurde schmählich im Stich gelassen“ (byl hanebně opuštěn), „die Leute haben schmählich Geld, es ist schmählich teuer“ (srov. A. Pinloche, Etym. Wb. der dtn Sprache 550 n., Sanders, Wtb. der dtn Sprache). A z onoho posledního útvaru, „schmählich“, odvozuje Kačer slovo šmelina příponou -ina, oblíbenou právě v řeči lidu. — Pan akad. malíř V. Ptáček soudí, že slovo šmelinář už pro svou povahu předpokládá základ hodně běžný prostým vrstvám lidu. Takovým základem není podle Ptáčka ani slovo Schwählemer (Schmälinger), ani slovo schmählich, ale zato by jím mohlo být slovo schmelzen. V lidu se ho užívá asi takto: „Pojď, já mám prachy, rozšmelcujem je!“ „Ten orloj jsem už zašmelcoval“ (prodal hodinky). „Na tom jsem prošmelcoval sako“ (prodělal kabát). Všude se zde tedy zkomolenin slova schmelzen užívá ve vztahu k obchodu a k penězům. A protože černý obchod vyšel pravděpodobně ze staroměstských kavárniček, kde se „šmelcovalo“ již před válkou, mohlo by být slovo schmelzen otcem slova šmelinář. Odvozování od zkráceného základu není nic nebývalého, a útvar šmel-inář, šmel-ina by jistě neodporoval zvyklostem lidového tvoření slov. Souvislost se slovesem schmelzen posiluje také slovo šmelcíř, jehož se užívá v témž významu jako slova šmelinář. — Předkládáme i tyto výklady čtenářům a především p. prof. Jankovi, aby nám pověděl svůj soud o nich. — Zatím co čekal tento článek na uveřejnění, došly další výklady, mezi nimi výklad p. red. Lad. Kháse, vycházející rovněž ze slova šmé. Také Svob. noviny 20/12 45 přinesly výklad tohoto smyslu.

Naše řeč, ročník 29 (1945), číslo 9-10, s. 215-216

Předchozí Dr. V. Suk: Rozhlas a mluva

Následující Předplatné na rok 1945 činí Kčs 35 —

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1