Časopis Naše řeč
en cz

Chasa

Pavel Oliva

[Drobnosti]

(pdf)

-

(NŘ. XXIX, 45 n.) Slovo chasa se k nám dostalo pravděpodobně v době Lucemburků, Tehdy, zvláště za Karla IV., k nám pronikala z Italie kultura gotická a na pražském dvoře císaře svaté říše římské žilo mnoho předních italských vzdělanců (Cola di Rienzi) a šlechticů; ti přijeli do Čech jistě s ozbrojeným průvodem služebnictva a čeledí, a ta se dostala do blízkého styku s českým, zejména pražským lidem. Je velmi pravděpodobné, že slovo chasa bylo u nás známé již v době husitské, a tehdy se snad s českými vojsky dostalo na území ostatních západních Slovanů. O tom, že slovo chasa mělo význam hanlivý (asi jako nč. „luza“), svědčí na př. úryvek z makaronské básně „Allegoria“ od J. Floriána Hammerschmidta, vydané r. 1715; je citován ústy P. Vrby v II. díle Jiráskova F. L. Věka:

Qualis psota fuit, qualis tunc trampota clero,
dum ferus ad častam chodívával Žižka procházkám,
chasaque per cappas vytahábat z kláštera mnichos
atque cepis zbitos crudeliter ense necabat.

Slovo chasa pozbylo ovšem časem a snad také místně hanlivého přídechu a znamenalo tolik co naše „čeleď“, někdy „mládež“, „děti“; tak ho užívá také B. Němcová v „Babičce“.

Naše řeč, ročník 29 (1945), číslo 9-10, s. 213

Předchozí Boh. Paďour: Hlaste

Následující Václav Machek: Jména hub

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1