Muž se uklídá za džbánky

Josef Janko

[Články]

(pdf)

-

Výklad M. Očadlíka přepsáním (srv. zde výše str. 34 n.), není dost podobný k pravdě, protože při domnělé změně z původního „muž se ohlídá za džbánky“ třeba předpokládat nedopatření hned ve dvou písmenech, nehledě ani k tomu, že by se v této [82]souvislosti lépe hodilo „ohlídá se po džbánku“. Krom toho by Sabina sám, slyše Prodanou nevěstu s jeviště, jistě byl provedl včasnou opravu.

Ostatně se ozvaly proti Očadlíkovu pojetí již četné hlasy a Nár. politika z 2. března t. r. shrnula převládající mínění svých čtenářů v ten rozum, že zde vůbec nejde o omyl, nýbrž o vědomé, byť neobvyklé užití iterativa uklídá se m. uklízívá se, podporované nutností míti právě na tom místě slovo tříslabičné.

Přikláním se též na tuto stranu druhou, maje za to, že uklídá se bylo napsáno a více méně vědomě i zamýšleno samým autorem, jenž si tu dovolil básnickou licenci zrovna tak jako v předchozím verši „rozžehnej se s radovánky“ (m. radovánkami). Ale jak došel autor zrovna tvaru uklídá se? To může nejlépe vysvětlit etymolog, jenž vidí v tom přímo názorný příklad kontaminace, t. j. změtení dvou sobě blízkých tvarů:

uklízí se  .
ukládá se

Vznikl tedy nepravidelný onen tvar zcela přirozenou cestou jazykotvornou, kterou zvláště rád volívá bezděčně tvořící lid při slovech jemu nezvyklých, zejména cizích.

Naše řeč, ročník 28 (1944), číslo 4, s. 81-82

Předchozí Dr. Václav Mostecký: Jazyk a sloh starých písemností

Následující Vladimír Šmilauer: Výklady slov