[Short articles]
-
O tomto slově se u nás psalo asi před půldruhým rokem jako o náhradě za německý »ruksak«. Dnes se o něm píše zase denně v novinách jako o pomůcce v zásobování: ale již čteme stále tvar baťoch. Že se místo t vyslovuje ť, má obdoby v lidové výslovnosti slov jako prťák, šesťák, sprosťák, blaťouch, paňák atp. místo prták atd.: takové změny se objevují z příčin psychologických ve slovech významu nějak význačného dosti často, ač by se nemělo zapomínati, že původnější a správnější je t než ť. Ale je hrozná nedbalost, říkati do batochu místo do batohu jen proto, že v 1. pádě batoh vyslovujeme batoch, a potom tak psáti i v pádě 1.; je to, jako bychom místo o jihu začali mluviti o jichu. Jako všude, i zde noviny jsou průkopníky nešvaru. Kde slovo batoh žije, vyslovuje se jen s hláskou h (na Moravě i na Slo[241]vensku); odvozenina batožina (zavazadlo) na Slovensku má ž, ne š, zdrobnělý tvar je batůžek.
Byli jsme také upozorněni, že se na Valašsku neříká na př. baťoh trávy, nýbrž z baťoh (t. j. s batoh) trávy, a že tedy není správné, říkati na př. batoh brambor. S tím se nedovedeme srovnati. Jsou to dva různé způsoby mluvení, ale oba správné, a rozdíl je jen ten, že někde je v obyčeji říkati tak, jinde onak. V Čechách a na některých místech na Moravě se obyčejně říká »je toho nůše«, jinde »je toho s nůši« (»z nošu« na Valašsku, t. j. co se vejde do nůše): nelze zavrhovati způsobu ani jednoho ani druhého.
Při této příležitosti zaznamenáváme kousek válečného humoru. Vojenskému batohu naši vojáci říkají také »pabouk, pavouk«. Nacpaný batoh s popruhy opravdu vypadá jako pavouk sedící na zádech pocestného.
Naše řeč, volume 2 (1918), issue 8, pp. 240-241
Previous Gilbert C. Křikava, Red. (= Redakce): »Ale zbav nás od zlého«
Next Gen. hostě