„Chachar“

Dr. Vojtěch Martínek

[Short articles]

(pdf)

-

(NŘ. XXVI, 51) K záznamu Naší řeči o ostravské nadávce „chachar“ podávám jinou místní tradici, i když snad neúplnou a nesprávnou. Za svých gymnasijních let, tedy před 40 lety, slyšel jsem, že toto jméno je z let prvního rozmachu průmyslového kraje a mocného přílivu cizinců do kamenouhelného revíru, že pochází ze jména podnikatele staveb Hachera nebo Chachera, který prý zaměstnával lidi ze všech koutů světa (nejvíce od východu), zejména na stavbách železničních. Podle toho by slovo „chachar“ dobou a částečně i významem souviselo s jinou ostravskou nadávkou, „baraba“, jejíž vznik z „Bahnarbeiter“ je patrně jasnější než z lotrovského „Barabáše“. Obě slova se spojovala i významovým odstínem: „Jeden baraba je horši ež deset chacharuv.“ Pro vznik nadávky podle zaměstnavatele mám doklad: pamatuji se dobře, že před nějakými třiceti až čtyřiceti lety bývala krajová nadávka „goldbergře“ podle podnikatele staveb Ign. Goldbergra, majitele pískoven v Mor. Ostravě - Zábřehu, jenž ve výběru pracovních sil také nebyl nijak přísný. (Dnes tato nadávka už zanikla.) Ale tento můj výklad slova „chachar“, na jehož původce se dnes už nepamatuji, má jednu převelikou závadu: že se mi nepodařilo zjistit existenci legendárního pana Hachera nebo Chachera; tuším, že i býv. měst. archivář ostravský Alois Adamus marně pátral po zakladateli tak slavného jména, jež bylo kdysi strašnou nadávkou a nakonec se stalo jakousi čestnou přezdívkou mládenců, kteří chtěli takto projevit své krajové příslušenství. Žil tedy nebo nežil ten pan Hacher? Slovo „chachar“ bylo známo původně jen v průmyslových místech kraje, a to více na východě (i v oblasti hornoslezské); i to snad mluví proti domněnce zaznamenané Naší řečí, že [192]otcem této ostravské nadávky je starosta Kremer a že původem je to název amerického ptáka. Sám jsem tuto domněnku předtím nikdy neslyšel a zdá se mi přece jen trochu divokým květem etymologickým. Sám jsem kdysi pomýšlel na židovský žargon, který tehdejší ostravské hantýrce dal několik roztomilých květů (gebeno m. úvěr, chaprovať, mešuge a j.). Ale to je oblast, v které lze snadno zbloudit.

Naše řeč, volume 26 (1942), issue 6, pp. 191-192

Previous Frasně — frašně

Next Augustin Jar. Doležal: Listovati