»Macha«

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ve zprávě o novém německém románě čtli jsme také tuto větu: »Co do »machy«, kteréžto krásné slovo, jak se zdá, nelze už poslati z referentské češtiny postrkem, odkud přišlo, (onen román) svým přednesem [58]připomíná nemožný film.« »Krásného« slova macha tedy nelze se zbaviti. Proč? Za naší paměti řemeslníci z největší míry se zhošťovali německých názvů ve svých řemeslech, a referent, jenž má bdíti i nad čistotou jazyka, nedovede se obejíti beze slova, které i v německém písemnictví zní trochu nevybraně, je »verštatní«, jak říkával Blahoslav? Kdo našemu venkovanu něco poví pěkně, dojde chvály, že to umí »podat«; neříkáme to proto, že bychom chtěli míti za něm. »Mache« zrovna »podání« nebo »způsob podání«, ale abychom ukázali, že se prostý venkovan umí po česku vyjádřiti o věci, o které by se po česku dovedl vyjádřiti i referent, kdyby jen chtěl. Spisovatel, jehož slova jsme nahoře otiskli, sám za »machu« položil české slovo přednes. Nezdá se nám, že by to byla náhrada vhodná: »přednes«, kteréž slovo v tomto významě beztoho samo páchne cizotou, je přece jen něco jiného. Zvěčnělý Kalousek jednou v důvěrném hovoru řekl o kterémsi spise historickém, že »to nemá oudělku«. Chtí-li páni referenti slovo české, pošlé z téhož ovzduší, co německá »Mache«, totiž z dílny řemeslnické, zde je mají, a u Jungmanna i u Kotta by se dočtli, že údělek o způsobu řemeslné práce je slovo staré i v lidu známé.

Ale slovo údělek zní příliš po řemeslnicku a mimo to má v některých krajích význam odvozený, týkající se života pohlavního. Bohužel sami nevíme, jak zkrátka naznačiti pojem, v němž by se slučovaly představy »způsob práce«, »obratnost (technika) spisovatelská nebo vůbec umělecká« atd. Snad by mohl nám i všem, komu by slovo takové bylo vhod, poraditi některý z našich čtenářů?

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 2, s. 57-58

Předchozí Pohádka o skřítkovi štěstí a jiné

Následující Kdyžtě