Časopis Naše řeč
en cz

Jižní Čechy či — Jihočesko?

Josef Beneš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Po několik let pozoruji, že českobudějovický dopisovatel „Lidových novin“ užívá ve svých bystrých zprávách a pěkných článcích tvaru Jihočesko. Na příklad: Po Jihočesku projíždějí stále neznámí muži v autu. (L. n. 5. X. 39.) Deště, které na Jihočesku trvají od soboty, působí, že stále stoupají hladiny řek a po[127]toků. (T. 24. X. 39.) …silnici, která zavede do údolí Malše, přímo do Římova, památného a vyhledávaného poutního místa, které, kdyby bylo na vršíčku, mohlo by být po právu nazýváno Svatou horou Jihočeska. Zajímavé je, že se této novoty snad nikdo nechytil, ač naši lidé takové zvláštnosti rádi napodobují. Když jsem se ptal na mínění svých krajanů, řekli mi, že je to divné, nezvyklé slovo. A vskutku, rozbor jim dá za pravdu.

Říká se: ruský — Rusko, srbský — Srbsko, slovenský — Slovensko a p., čili: jmenný tvar středního rodu přídavného jména s příponou -ský, -ská, -ské bývá velmi často jménem země. Naproti tomu části zemí se označují podstatným jménem se shodným přívlastkem, kdežto tvarů s příponou -sko se o nich zpravidla neužívá. Říká se: Jižní Afrika — jihoafrický, ale Jihoafrická Unie, nikoli Jihoafricko; jižní Italie — jihoitalský, ale neznám nijaké Jihoitalsko; stejně je tomu u názvů jižní Německo a pod. Příruční slovník uvádí jen řídké slovo jihozemsko s jediným dokladem z jazykového experimentátora Vl. Vančury. Ovšem okolí měst, jejichž názvem je podstatné jméno s přídavným, je označováno složeným slovem, původně adjektivem ve jmenném tvaru s příponou -sko: Královéhradecko, Českobrodsko, Novoměstsko a p. Snad tyto názvy okolí měst podnítily k napodobení. Rozšíření zabránila nezvyklost tvaru Jihočesko a snad i citový přízvuk, který mají pro krajany zeměpisné názvy.

Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 4, s. 126-127

Předchozí kvh. (= Kvido Hodura): Fext, fest

Následující Š.: Sporožíro

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1