Časopis Naše řeč
en cz

Fext, fest

kvh. (= Kvido Hodura)

[Drobnosti]

(pdf)

-

V Českém slově ze dne 5. března t. r. píše F. V. Voborský feuilleton o slově fext. Slyšel je od stařenky, která se vyslovila o člověku vynikajícím železným zdravím: „Takový člověk u mně není člověk, to je fext.“ Slovo fext je v odborné literatuře lidovědné známo a Český lid má o něm hojnost zpráv v ročnících XI, XIII a XIV. Fext je mrtvola mumifikovaná nikoli uměle, nýbrž přirozeně, snad vlivem zvláštního chemického složení půdy nebo působením klimatu a pod. V horkých krajinách se vyskytují fexti mnohem hojněji, neboť suché počasí podporuje asi značně přirozenou mumifikaci. U nás je nejznámější fext v Klatovech, v Praze u Panny Marie Vítězné, v Kostelci nad Labem a jinde. Uschováni bývají fexti v kostelních hrobkách, v kostnicích nebo i v soukromých domech ve sklepě. Záhadnost tohoto zjevu zavdávala podnět ke vzniku rozmanitých pověstí, obyčejně romanticky příšerných, někdy však i lidově humorných. Pátráme-li po původu slova fext, zjistíme si nejdříve, že vedle tvaru fext je také tvar fest. V Čes. lidu (13, 286 a 14, 56) se uvádí, fext i fest a též zmrzlík. Sám jsem soukromými dotazy zjistil název zmraženec v nářečí hanáckém.[1] Z tvarů fext a fest bych tvar fest pokládal za původní, jestliže je správná etymologie z německého fest[2], které podle Brockhause (6, 170, 172) je výraz zrozený v ovzduší pověr a značí tolik jako „nezranitelný, ten, jehož kouzelným působením nějakého amuletu nemohou zraniti ani koule ani střela.“ Význam tento se zvláště hodí v situaci, jaká je ve výroku stařenčině uvedeném na začátku této zprávy: to není člověk, to je fext, to jest člověk nemocí nezranitelný. Také významy uvedené v Příručním slovníku pod heslem fest jsou toho druhu, že svědčí pro pravděpodobnost výkladu fest = nezranitelný. V Třebízském čteme: Jářku, víte, co jest to fest? Když se dítě narodí, má prý někdy dvě kůže, a když mu bába tu jednu sejme a zašije pod paždí, takový člověk je potom „fest“. A tomu neškodí nic, ani kulka, ani provaz, ani oheň, ani voda. Příruční slovník pokládá slovo fest za dialektické a význam jeho určuje synonymy „nezranitelný člověk, nezmar“. Tvar fext s x místo s se snadno vysvětlí změnou hláskovou, způsobenou cizostí a osamoceností slova fest v českém slovníku. Z po[126]můcek, které máme po ruce, nemůžeme prokázat, že fest v němčině znamená přirozenou mumii — musilo by se asi pátrat v dialektických slovnících —, ale podoba i význam toho slova jsou tak nápadně shodné, že snad můžeme etymologii z něm. fest pokládati za nejvýš podobnou pravdě. Je však také možné, že se v němčině vůbec neužívá slova fest o mumiích a že se přenesení na mumii provedlo až na půdě české. Podotýkáme ještě, že v dokladě ze Světlé, uvedeném v Přír. slovníku, je vedle slova fest ještě synonymní výraz fajks a že Kott (6, 220) uvádí z Jirečka východočeské feks. Meyerův slovník má heslo Fex (Feix, Feux) s významem „narr, nepsr. sovie wie Kretin“ a praví o něm, že je to slovo původu jihoněmeckého, tyrolského.

Po napsání této zprávy jsem dostal od prof. B. Horáka doklad z H. Jirečka, který potvrzuje náš výklad: (Starý voják) se rád honosil, že za francouzských válek svěcenými klokočemi zastřelil francouzského karmaňura (karabiniera), o kterém byla pověst, že se ho jinak co immortela nebo festa (kugelfesta, fexa) netkne žádná smrtonosná střela. (Herm. Jireček, Rozpomínky z mládí. Volných rozprav číslo šesté. Mýto Vysoké. 109. Str. 22.)

Ve sbírkách Slovníku jazyka českého je ještě doklad z Třebízského, který znamená mumii: Viděl jsem ve Kvilicích na zvonici „festa“ (Bludné duše). Také v rukopisném slovníku J. Š. Kubína, chovaném v Slovníku jazyka českého, je slovo fext doloženo (z Jičínska). Vůbec se zdá, že slovo fext, fest, je nejvíce domovem v severovýchodních Čechách. I Kott (6, 222) uvádí toto slovo z Hradce Králové a Nového Bydžova.[3]


[1] Herm. Jireček (pseudon. Hermín) užívá v Čes. včele z r. 1847 str. 356 n. názvu omraženec a praví v něm, že je to „druh lidí, kteří se rodí na svět s devaterou koží i s vousami pod nosem. Žádná koule je neprostřelí; na ně musí s třemi svěcenými“.

[2] Na něm. fest myslí i Kott 6, 222.

[3] Slovo fext se čte také u J. Morávka v knize Divočina (3. vyd. z r. 1935, str. 30 n.), a to v souvislosti, která dobře osvětluje význam tohoto slova: Kubelík se nafoukl: „Kluci, já jsem fext. Já se nerozpadnu ani po smrti…!“ A skutečně: po Kubelíkovi šli fořti a hajní jako po největší škodné, kolikrát se dušovali, že mu nandali broků plné nohavice, ale Kubelík běhal stále jako jelen. Mnozí proto věřili, že je opravdu „fextem“. Dochovala se tu pověra, že dítě, které se narodí v neděli a má dvé kůžičky, je takový zázračný tvor. Když mu bába tu vrchní pokožku svlékne a spálí ji, je jako každý jiný smrtelník. Leč shrne-li a zašije bába tu vrchní kůži pod levým paždíčkem, stane se z dítěte „fext“. Nic ho nezraní, ani ostří nože, ani kule z pušky, a po smrti nezetlí a kosti drží stále pohromadě. Krátce, takový člověk je nezmar. — Viz také v sborníku „Od Ještěda k Troskám XV, 101 studii O malobratřických „fextech“; dále VSN. (= Věstník Král. české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná) XI, 1897, 32. R.

Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 4, s. 125-126

Předchozí Š.: Exkulpovati, konfrontovati

Následující Josef Beneš: Jižní Čechy či — Jihočesko?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1