Vojenská strava

[Drobnosti]

(pdf)

-

Přítel našeho časopisu poslal nám z pole český letáček, kterým vojenská správa upozorňovala české vojáčky na nebezpečenství tuberkulosy. Péče, věnovaná českému jazyku v tomto třístránkovém překladě německého »Merkblattu«, jest malou ukázkou toho, jaké přízni se těšil ten ubohý český jazyk u vojenských pánů a co všecko musil snésti český člověk za to, že mu bylo dovoleno prolévati krev za širší vlast. »Tuberkule«, praví se v letáku, »jest nejvíce rozšířená nemoc a je nákažlivá. Nakažení stává se nejčastěji výhozem. Kapky výhazu se rozptýlí při kašlání do vzduchu. Nadýchá-li se tento vzduch od osob v okolí, mohou ti rovněž tímto onemocněti. Volné plyvání v bytech nechť každý zanechá. Kde nejsou žádné plivátka, ať se upotřebí kapesník. Světlo, vzduch, čistota a silná zdrava jsou chránicí prostředky proti mnohým nemocím a vzláště proti plícní tuberkuli. Zabraňte zdvyhnutí prachu při zametání. Je účelné, prach vlchce otříti. Vlchké piliny hodí se ku zametání podlahy. Nevezměte do úst od jiných již nakouřené dýmky, doutníky neb cigaretty. Chování v rodině: K tomu účeli jest třeba, by jste věděli, že děti nejsnáze tuberkulí onemocnějí. Stěhujete-li si (po souchotináři), pak nechte byt tento důkladně vyčisti. Každopádně není přípustno, by (nemocní) s dětmi v jedné posteli spali. Oni nechť používají svůj vlastní soubor jídelní a utíradlo. Uposlechnete-li tyto poučení, pak přispějete k tomu, že sebe a vaše příslušníky před tuberkulí zachráníte«. Ubozí vojáci! Jako do nich cpali a lili různé pokrmové náhražky od černé kávy až do toho bukovinského tabáku, tak je krmili i takovouto náhražkovou češtinou, [311]která je paskvilem skutečné češtiny. Nic by se člověk nedivil, kdyby byli naši čeští vojáci dostávali »tu tuberkuli« i z ní.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 10, s. 310-311

Předchozí Gilbert C. Křikava: »Věže ze slonových kostí« či »věže ze slonové kosti«?

Následující Gilbert C. Křikava: Zpovídati, slyšeti zpověď