Časopis Naše řeč
en cz

Odkud je jméno Arbes,

Josef Beneš

[Drobnosti]

(pdf)

-

zkoumali, pokud vím, třikrát v Lidových novinách. 1. Dr. Horníček (18. VI. 40) myslí, že toto slovo je nářeční formou slova die Erbse — uvádí výraz Zucker-Arbess (Zuckererbse, Zuckererbes, Zuckerarbessel). „Podle toho Arbes by byl »Hrášek«“. 2. Pan G. J. (28. VI. 40) upozorňuje na místo v Kralické bibli (III. Mojž., XI, 20—21): „…ze všelikého zeměplazu křídla majícího, kterýž na čtyřech nohách chodí, jísti budete ty, kteříž mají stehénka na nohách svých, aby skákali na nich po zemi. Titoť pak jsou, kteréž jísti budete: arbes vedlé pokolení svého…“ Pan Vlastimil Čejka (2. VIII. 40) poučuje, že je to zkomolenina hebrejského slova ’arbeh, jež znamená jistý druh kobylky, nejspíše kobylku stěhovavou; bylo přejato v originále, poněvadž překladatelé neznali významu toho slova — podobných příkladů, že se v překladu vyskýtá zkomolené slovo nepřeložené, je prý v kralickém překladu mnoho. Pan Č. upozorňuje, že „si nemůžeme dosti snadno vysvětliti, jakým způsobem vzniklo přenesení nebo použití tohoto slova za rodné (!) jméno“. 3. Autor druhého článečku upozorňuje také, že obec Varvažov se jmenovala i Arbesau; považuje za možné, „že jméno J. Arbesa mělo původ od jeho předků rodilých z Varvažova (nikoli arci z kraje od Mirovic, nýbrž druhého, od Chabařovic).“

Myslím, že pravdě nejpodobnější je výklad první, srov. česká příjmení Ječmen, Pšenička a p.; známe i česká příjmení Hrach a Hraše. Jar. Kvapil (O čem vím, str. 84) se zmiňuje o Orbesce, Arbesově příbuzné, myslím z Merklína; tvar s o- je vlivem bavorského nářečí, v mém domově říkají Němci hrachu oabes. Těším se, že nám někdo studiem matrik a archiválií dokáže, který výklad je správný.

Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 7, s. 224

Předchozí Josef Beneš: Jak čísti příjmení Rosa?

Následující Václav Machek: Kladná slova ze záporných