Časopis Naše řeč
en cz

Jak vznikly místní názvy Jablonné - Gabel

Dominik Filip

[Články]

(pdf)

-

Prožil jsem mládí v Jablonném nad Orlicí. Je to malé město pod Suchým vrchem. Je přirozené, že mě otázka o původu jeho jména už jako studenta velmi zajímala. Národní obrození proniklo do našich hor velmi pozdě, vlastně teprve za našeho života, a národní cítění bylo proto tehdy velmi živé. Zájem o původ jména našeho městečka byl velmi silný, zejména proto, že se český a německý název místa — Jablonné - Gabel — dosti značně rozchází. Co je původnější, co je starší?

Tenkrát nikdo nepochyboval, že český název vznikl od slova jabloň, a měli jsme i vlastenecké mapy, které místo Jablonné tiskly Jabloň.

Kronikář Vacek otiskl už roku 1831 dvě zajímavé domněnky: Jablonné se v starší době psalo Gablona a německý název Gabl [47]je pouhá zkratka tohoto jména, bez koncovky -ona. Opravdu se tehdy nepsalo Gabel jako dnes, nýbrž Gabl.

Podle druhého výkladu stávala prý na místě, kde později vzniklo Jablonné, krčma a u ní stála jabloň, která se dělila ve dva mohutné kloníky do podoby vidlice (Gabel). Češi říkali, že se staví v krčmě „u jabloně“, Němci „bei der Gabel“. Tak prý vznikla obě tato jména.

Zcela podobný výklad jména svého města mají také Němci v Gablonz a. N. a tam mají docela v museu ještě kus kmene oné jabloně!

Je to výklad velmi hezký, ale velmi romantický. V Čechách máme čtyři Jablonce, dvě obce s názvem Jablonná a dvě s názvem Jablonné. A u všech je německý název Gablonz, Gablona nebo Gabl (také Gaabl, Gabel). Kdyby ten výklad byl správný, u každého toho místa by byla musela růst historická jabloň, která se dělila do vidlice!

Cítil jsem od mládí odpor k tomu výkladu. Měl jsem dojem, že základ je jiný. Nejstarší obecní pečetítko z roku 1358 má název Gablona a nejstarší naše listina z roku 1304 uvádí také tento tvar jména. Že se to snad nevyslovovalo měkce jako Jablona, tomu nasvědčuje zachovaný německý název Gabel, se skutečným G na počátku. Až do husitských válek se nevyskytuje žádný jiný podobný název místní než Gablona. Tento tvar se zachovává i dále po všechna století, ale vedle něho čím dál tím víc převládá nynější tvar, psaný tehdy ovšem důsledně s jediným n. Tedy Gablone, při psaní latinkou Jabloné.

Proč mě to tak zajímalo?

Měl jsem jakési tušení, že jméno Gablona souvisí nějak se zřízením strážním; má totiž toto město dodnes charakter místa strážního. Leží u jedné ze zemských bran, kterou vedla a dodnes vede cesta ze Slezska (přes Kladsko, které patřívalo k Čechám) na Moravu. Nad samým městem se zdvíhá výšina dodnes zvaná Strážnice a nižší Hylvát. Kus dále k jihu nad jablonským nádražím je výšina Vyšehrad. (Slovo Hylvát vzniklo snad z německého Hilfwarte = pomocná strážnice.) Kdo by šel z Jablonného proti toku Tiché Orlice k severu, najde tam výšinu, kterou těchomští Němci nazývají Wachtstange (= Strážnice), a obec Celné. Kdo půjde moravskou cestou k východu, přestoupí potok Bystrici pod Vartou. Byla tedy moje domněnka dosti opodstatněna.

Sháněl jsem doklady a nalézal jsem zajímavosti, které mě v mém mínění posilovaly. Tak jsem nalezl v právnické učebnici středověkého práva, že se poplatky tehdy nazývaly gabela. [48]Ve francouzském slovníku Laroussově jsem u hesla Gablona našel výklad, že ve čtrnáctém století bylo ve Francii celní zřízení, jehož jednotkami byly celnice zvané gablony. Proclívala se v nich hlavně sůl. A v poznámce se podotýká, že je slovo gablona ve francouzské řeči dosud živé. Gableur dosud znamená celního úředníka. Připomínám, že se také v našem obvodě v okolí Jablonného vyskytuje osobní jméno Gábler.

Laskavostí univ. profesora dr. Jiřího Horáka jsem zjistil, že jazykozpyt vykládá výraz gablona ze středověké latiny a že se toto slovo opravdu váže k pojmu celnice soli.

Hledal jsem ještě, kde jsou místa, jejichž jméno by mohlo být od slova gablona odvozeno. Našel jsem jich v zeměpisných atlasech asi čtyřicet, ale naučné slovníky jednotlivých zemí jich uvádějí mnohem víc. Tak Andréův atlas má pro Čechy čtyři Jablonce a dvě Jablonné. Ale, jak jsem uvedl, máme v Čechách osm míst podobných jmen. Pokud jsem mohl zjistit, vyskytují se tato jména v zemích českých, na Slovensku, v Srbsku, Bosně a býv. Polsku, ojediněle i v Německu. Ve Francii jsem nenašel žádné, ale právě tam je zřízení gablon prokázáno nejlépe. Jména asi byla nahrazena jinými.

Výklad jmen Jablonné-Gabel ze středověkého zřízení gablon se mi zdá velmi pravděpodobný. Vždyť téměř všechny Jablonce a Jabloné jsou na starých celních cestách při hranicích, ať už dnešních nebo bývalých. Konečné slovo v této otázce mají ovšem jazykozpytci, právníci a historikové.

Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 2, s. 46-48

Předchozí Prof. Ing. Vladimír List: Kilowatthodina

Následující Eugen Knap: Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1