Konstanca

—i—

[Short articles]

(pdf)

-

Jméno známého rumunského přístavního města se píše českým pravopisem podle výslovnosti Konstanca (nikoli Konstanza, jak se tu a tam objevuje v našem tisku podle německé transkripce). Při skloňování tohoto jména se vlivem nominativního -a udržují nepřehlasované koncovky podle vzoru „žena“ i ve 4., 5. a 7. pádě (přes Konstancu, Konstanco!, před Konstancou). Ostatní pády (2., 3. a 6.) jsou podle vzoru „duše“: do Konstance, ke Konstanci, v Konstanci. Tak se skloňují i všecka [292]jiná zeměpisná jména ženského rodu, která mají před nominativní koncovkou -a souhlásku měkkou, jako Marica, Bystrica, Dobrudža a p. Srov. NŘ. XX, 1936, 22.

Naše řeč, volume 23 (1939), issue 9-10, pp. 291-292

Previous „Elektroudržbář“

Next Dr. Josef Šmahel: „Nebíčkovat“, „dělat korouhvičku“ atd.