Časopis Naše řeč
en cz

Stejný předmět u dvou souřadně spojených sloves, z nichž každé má jinou vazbu

Josef Beneš

[Články]

(pdf)

-

Takové případy působívají ve psaném jazyce nesnáze. Na příklad největší současný český katolický spisovatel napsal (v brožuře Češství v Evropě): „Především je třeba býti člověkem, živiti tělo, živiti ducha a šetřiti spravedlnosti. K tomu je třeba péci co nejlepší chléb a učiti a ukazovati věci co nejdokonalejší. Napřed se tomu musíme naučit sami, pak tomu co nejsvědomitěji naučíme druhé.“ Akusativ věci co nejdokonalejší je předmětem nejen k slovesu ukazovati, jež je přímo u něho, ale i k slovesu učiti; hned o něco níže má při sobě sloveso naučiti dativ, jak očekáváme. Zdá se, že náš znamenitý spisovatel zbytečně a nesprávně zhustil vazbu strachy z rozvláčnosti, ač očevávaná stilisace „učiti se věcem co nejdokonalejším a ukazovati je“ není nikterak rozvleklá, jest jen o slovo delší než vazba sražená.

Takové chyby jsou časté u novinářů. Známý mladý úvodnikář Poledního listu napsal (13. VII. 1939) nesprávně: Včera jsme viděli a mluvili jsme s panem státním presidentem — správně bychom řekli: Včera jsme viděli pana státního presidenta a mluvili jsme s ním. Správná konstrukce jistě není mnohomluvná; nesprávná je velmi toporná. Kladenský redaktor Večerního Českého slova se dopustil (14. XII. 1938) stejného poklesku: Lid chtěl a volal po jedné silné straně — spr.: Lid chtěl [243]jednu silnou stranu a volal po ní. V listě naposled jmenovaném jsem četl i tyto případy: Je to důkazem, že československá práce je jakostní a solidní, (!) a že se vyrovná a v mnohém i předčí výrobky z jiných států (5. IX. 1938) — správně: že se vyrovná výrobkům z jiných států a v lecčems je i předčí; na Silvestra navštivte a povečeřte v nově zařízené restauraci a buffetu Lippert (30. XII. 1938 — inserát) — zde by bylo správné: na Silvestra navštivte nově zařízenou restauraci a bufet Lippert a povečeřte tam.

Tento zjev může vzniknout v překladech podlehnutím cizímu jazyku; zdá se, že tam má kořen. České noviny vytiskly 23. září 1939 tuto zprávu ČTK.: President Roosevelt prohlásil, že svolal kongres, aby zkoumal a pojednal o změně zákona, který…; odchylka v české zprávě vznikla vlivem původního německého textu; v novinách Der Neue Tag jsme toho dne čtli: … er habe den Kongress einberufen, um die Abänderung eines Gesetzes zu prüfen und zu verhandeln, das… V Šelepově překladu Windrova Následníka trůnu (str. 284) je věta: Nejvyšší pán si váží a ctí rod říšských hrabat Chotků — česky bychom řekli: … váží si rodu… a ctí jej; v originále byla asi dvě slovesa s akusativem.

Zdá se tedy, že je ten kaz působen jednak snahou o úspornost výrazu, jednak podlehnutím cizímu jazyku; východištěm je cizí jazyk i v onom prvním případě.

Poznámka. Podobně bývají srážena i souřadná spojení rozvitých výrazů s číslovkami a přídavnými jmény, na př.: … jednou z evropských menšin, která má nejvíc a největších práv (Več. Č. sl. 6. IX. 38) — spr.: která má nejvíc práv a největší (rozuměj: práva); hotel Morava… má sice méně, ale čisté pokoje (Nedělní list 30. VII. 1939) — spr.: má sice méně pokojů, ale čisté. Novináři tu nedbají, že při číslovce je genitiv a při adjektivu pád jiný, — totéž podstatné jméno je v jednom členu výrazem rozvíjecím, v druhém základem výrazu rozvitého.

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 8, s. 242-243

Předchozí Václav Polák: Marie

Následující Karel Erban: O řeči obrazné