Časopis Naše řeč
en cz

Malířovy dojmy a vzpomínky z Ceylonu a Indie

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Otakar Nejedlý: Malířovy dojmy a vzpomínky z Ceylonu a Indie. Praha [t. j. v Praze] 1916.

Spis tento jako by byl psán na doklad Kiplingova tvrzení, že ani Indie není bez romantiky, jak se prý často zdává. A kdež pak zůstal Kiplingův známý Strickland za našimi dobrodružnými výtvarníky, kteří na útěku svém od veškeré osvěty a vzdělanosti do stavu jakési rajské prostoty shledali i mezi domorodci v končinách nejodlehlejších, kterak civilisace už vnikla všude »jako pražské saze«! Často se zasmějeme, často zamyslíme nad podivuhodnými příhodami, které zažil spisovatel a spolu malíř náš se svým druhem za dvouletého pobytu v Indii, kam přišli žít co nejprostěji a zároveň malovat nádhernou přírodu. Jejich tuhý zápas o skývu chleba mohl by někdy býti vzorem neúnavného snažení, kdyby v jejich podnikání nebylo tolik naivnosti a zároveň tolik umělecké i české nesoustavnosti i lehké mysli.

Spisovatel se v předmluvě omlouvá, že nemá ku psaní s dostatek literárních schopností. Je to jistě nadsázka ze skromnosti, jakož vidíme, čtouce barvitá a živá líčení jeho hlavně z přírody a života lidu indického: orel (132), výstup na Čimundži (231 nn.) a jitro na hoře (249) i j., při nichž litujeme, že nám jich malíř takového smyslu pro plastičnost a barvitost nepodal víc. Ale v této úpravě knižní hustěji než předtím v časopisech zaráží nás leckterá neurovnanost, nepečlivost slohová, všední a drsné rčení velmi snadno odstranitelné. Za to bohaté náhrady se nám dostává srdečným a upřímným tónem knihy, kořením u nás dnes nadmíru vzácným.

[55]Hlavně je žádoucí důkladná oprava spisu po stránce jazykové. »Pravidla českého pravopisu« byla by korrektora poučila, že slova: budhisté, mohamedáni, moslemi (ne: muslimani), resident, maharadža a pod. psáti jest malým písmenem právě tak jako: katolík, místodržitel atd., a naopak Štědrý den velkým písmenem; naznak a poté (dohromady) a zase jako by ukazoval (s odděle-ným by). Správně se píše neopominuli (26), požříti (35), dověděti (ne dozvěděti) (65), s místa na místo (156), zářijový (158).

Správné jsou tvary: kopl (54), přičichl (209), ochabl (211) bez -nul, bujejí (14 m. bují), černí sršni (58 m. černé sršně). Cizí jména, pokud snadno lze, skloňujíce, zčešťujeme v koncovkách, a tak psáti jest: v Bombaji (ne: v Bombay (263); taktéž skloňujeme: pod jejítlakem (49 m. jejíž). Zbytečné jest u zájmen klásti tvary širší, kde na nich není důrazu: když mi rve srdce (19), která pronásledovala (19) stačí m. mně a mne. Hyperbola jest po česku nadsázka (101 m. nadsážka) a správné příd. jm. britský (226 m. britický). Moje znejmilejší (19) sice slýchati v lidových písních, ale ve spisovné mluvě má místo jenom: nejmilejší.

Některých slov, spisovatelem utvořených, nelze schvalovati; na př.: učarován místo správného očarován (38), ústroj místo šat (42), nadmyslně lacino místo nade vše pomyšlení lacino (65), plachetnice místo plachetní loď (161). Zdejší život (38) je život v Čechách, kde je spis psán, nikoli v Indii, o němž spisovateli bylo užíti slova: tamější; podobně tam místo zde. Za: dle klademe správně podle, za nečeské, ačkoli zakořeněné: obnos (16 a j.) částka, suma nebo prostě uvádíme číslo samo; za: těsně nad vodou správně rci: nad samou vodou, ježto není zde nic, co by stiskalo, tísnilo. Kde vystačíme slovem domácím, vyhneme se zajisté cizímu: za systematicky tedy položiti jest raději soustavně; za starý Hindů-templ (!) chrám Hindů (214), za informace pišme zprávy (226), a sehnaná zavazadla dokonce lépe vystihují, oč jde, nežli improvisovaná (20). Nesprávně se říká: následovali je m. jich (26), šelmy obývají džungle místo v džunglích (45), o Štědrý den m. o Štědrém dni nebo na Štědrý den (72); pracujeme na stole píšíce, ale o stole, když jej vyrábíme (68).

Nejméně rádi však vidíme ve spise germanismy a nesprávnosti, jako jsou: zodpovídal mu mnoho otázek místo odpověděl na mnohé otázky (1), pomocí stipendia a pomocí strojů místo stipendiem a stroji (9, 27 a j.), přípravy spočívaly v balení místo záležely (15 a j.), bráti zřetel na to místo zřetel obraceti, míti k tomu (23), vzdor tomu místo přes to (25), odstraněním bláta a rozče[56]sáním docílili načechrané hřívy místo když odstranili bláto a rozčesali vlasy, dosáhli (25); v těch arci žádné zalíbení jsem nenašel místo v těch jsem arci nenašel zalíbení (31); tak divné zvraty člověk v sobě prodělával m. tak divné byly proměny našich citů. (38), po plavbě jednoho měsíce m. po měsíční plavbě (46), dům k obydlení m. obytný dům (51); v duchu jsme nenáviděli rodinu Silvů a stejně byli zapsáni také u tamních lidí m. nenáviděli rodiny S. rovněž jako tamní lid (57); ježto vzhled domu byl pro Evropany velmi sešlý m. ježto dům se zdál Evropanům velmi sešlý (58); za stávajících okolností m. za trvajících, nynějších nebo těchto, takových okolností (151); pozvolna zmlkly hlasy m. zmlkaly (252); naším příchodem had zmizel m. jakmile jsme tam přišli (210); po jedné pískované cestě kráčel pán m. po cestě posypané pískem (227). Také pořad slov se slovesem na konci věty vedlejší nám druhdy vadí.

Že práce sama po všech stránkách byla spisovateli učitelkou, viděti z toho, že v druhé části je chyb mnohem méně než v první. Podle toho lze doufati a jest si přáti, aby vydání druhé, jehož se jistě dočká zajímavá a svěže psaná kniha, a rovněž tak slíbený spis O malířích a malířství, na který se podle časopiseckých ukázek těšíme, chyb jazykových byly prosty vůbec.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 2, s. 54-56

Předchozí Tříbení jazyka českého na českých školách

Následující Pohádka o skřítkovi štěstí a jiné

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1