Časopis Naše řeč
en cz

Muž a jeho čin

Karel Pittich

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Kniha Stefana Zweiga Muž a jeho čin (Magellan), kterou pro dobré knihy Tožičkova nakladatelství přeložil dr. Pick — takto bez křestního jména je překladatel uveden na posledním listě knihy —, byla v několika referátech pochválena jako kniha vynikající. A je to opravdu vzácné dílo. Tím větší je proto škoda, že bylo přeloženo nepečlivě a že oprava sazby byla provedena nedbale. Odborník filolog by jistě našel v překladu Zweigova Magellana mnohem více hrubých chyb než pouhý čtenář laik, kterému bylo při čtení Zweigova díla hořko z pomyšlení, že je možno, aby se ještě dnes u nás takto překládalo.

Islam napnul řetěz (17), Portugalsko mělo mezi po moři se plavícími národy nejhorší polohu (19), kupci neví (30), jakoby se propadla (30), několik set lidí, které odráží (?) z Cadizu (30), na do temna opáleném těle, jakoby byla přirostlá (62), jen ty mohli paso zahlédnout (64) zpřátelení rejdaři, (rada) z jejich čtyř členů (76), poprvé (83), herkulický úkol (84), zpřátelený král (87), jakoby měl (91), pro s ním vyslané královy služebníky (94), čin, jenž si sám zvolil (97), s lodě na loď (99), s pytly (101), snad nadchlo mladého Itala i velmi čtené Itineratio svého krajana Varthemy (106), že se mu jej opět dostane (109), poslední dopis, jenž dostal (112), po dobu třech nočních stráží (114), neztrpí kritiky (117), vlastnosti se odráží (118), poprvé (118), do denníku (121), domorodci pozbydou (122), kapitáni pohlíží (128), ztrádání (132), vyvolává vzepření, aby ho zlomil (182), jakoby seděli (143), poprvé (143), postavy se potácí (149), jakoby uvázali (150), jakoby se vzpírala (153), jakoby věděl (158), jakoby mu svítili (190), po tří stu dnech cesty (151), kapitáni a námořníci volají. Nerozumí jejím slovům (154), jediný kratičký okamžik v celém svém strastiplném životě bylo Magellanovi popřáno (162), lodě opouští přístaviště [54](167), oni se dopotácí (173), první z miliard lidí, jež kdy zemi zalidňovali (178), před ďábli (186), se Španěli (191 a 192), Španělé ztrácí (194), soudruzi ho opouští (204), aby se po půltřetího roku trvajícím společenství rozloučili, zbydou (210), vojáci s údivem pohlíží (218), kostlivci se potácí (220), poděkovali zato, že (220), zavraždil královi důvěrníky (222), žalobce oněmněl (223), denník (224 dvakrát, 225), druzí sklízí slávu (227).

Nebývá obyčejem v jazykové zprávě o knize uváděti tiskové chyby, ale v překladu Zweigova Magellana je jich tolik a takových, že stojí za to, aby byly uvedeny na důkaz, že sazbu překladu nikdo neopravoval anebo, opravoval-li, činil tak velmi nedbale. Na 230 stranách rozladí čtenáře tyto neopravené tiskové chyby: usvářím (utvářím), kostelík (kostelník), Prolemeus, Ptelemeus, Alganistan, sejme (se jme), bohatsví, papovnickou korunu, vladoř, koeřní, vracejísí ce, stižádostivý, Mafellan, lodní kapitn, dopňují se, Aatlantický, naopsled, to bylo záměna, vkříšen, dal postavil, apatří si, doknce, do Sevillí, kdž, dvě žaleza, rozlobit, navazuje (zavazuje), jouhé, toho slovo, pdůlinu, jsou připraven, s bohatjm nákladem, bylo mu vyplacena, odepřou, be oprávnění, napichují na roveň, Mgaellan, Gibratar, ústí Ebroa, rozochvělý, na opuštněm pobřeží, přznivý, změ, mohl porozuměl, též vlajka jako včera, jménu se Thomas, přcichází, zlop zprávu, s rozhodnotí, uvědoměnme si, nijoký, vpoura, tímto světem Hadesu, Fpord (fjord), dástavují se, k pevniní, děsn, pdamen, roztříštiny by se, oono, pešené ryby, odrážejí do břehu, velitel hmící lodě, nejmneší, prohlásí, barbarky pobili, své slovo přízně dodržel, nežádá zabíječky, aby zůstal nezúčastněné, několik výstředů, a ni, naholičkách, dálší, steřda, uprosteřd, nezněnly, kosmosu, zopočal, ejjich, nzbohatlo.

A co teprve interpunkce! Chyb v rozdělovacích znaménkách je v překladu Zweigovy knihy jako máku. Mezi nimi jsou však i takovéto chyby: O mnohem (!) jistější, že je plavba od západu (78). Proč, že plují právě tímto směrem (128). V případě nutnosti, že je pořád ještě možno přezimovat (127). Nejdříve, že je nutno zaplatit, výjimek, že nečiní (185). Nikdo, že těmto bílým ďáblům není s to odolat (186). Doma že ho ihned vydají Magellanově ženě, ale zatím, že musí poslouchat (200).

A tak dále. Darmo mluvit.

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 2, s. 53-54

Předchozí Josef Brambora: Vyhnanci

Následující K. E.: Z našich časopisů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1