Listárna

[Listárna redakce]

(pdf)

-

Paní L. K. T. ve Vodňanech. 1. Není. Jako jest 1. os. nejsem, 2. nejsi, byla i 3. os. jedn. ne-je(st); stažením slabik neje v slabiku jednu vznikl (ještě v době předhistorické) tvar jednoslabičný nie. Protože všechny ostatní tvary (nejsem, nejsi, nejsme atd.) byly dvouslabičné a všechny začínaly slabikou ne-, předražena byla mechanicky slabika ne- i k tvaru nie a vznikl tak tvar stč. nenie, po zúžení ie v í tvar nč. není. Tvar bez ne je zachován v slovenském nie, nieto (kladně jesto z jest-to) — 2. O postavení nepřízvučných tvarů zájmenných ho, mu a p. byl podán výklad v »Naší Řeči« I, str. 199 a jest o něm výklad i v mluvnicích (Gebauer-Ertl, II, § 566, 2). Slova nepřízvučná (příklonná) stávají ve větě zpravidla po prvním přízvučném členu větném nebo po spojce. — 3. Definic mluvnických pojmů jest se ve škole po našem soudu lépe varovati; bývajíť zpravidla složité, velmi často (zvl. zjednodušují-li se) nepřesné a nenahradí nikdy přímého poznání získaného zkusmo (z příkladů). Infinitiv jest pro nynější jazyk jmenný tvar slovesný, neměnný (t. j. neschopný vyjadřovati změnou tvaru pád, číslo nebo rod mluvnický) a utvořený z t. zv. kmene infinitivního příponou -ti (-t). Jeho významová stránka ovšem v této definici zahrnuta není. — 4. Ve větě »probudily modré oči ze spaní« jsou slova »ze spaní« příslovečným určením místa, ovšem ve významu přeneseném, jako když se řekne probral se ze mdlob, vrátil se z vojny atp. — 5. O rozdílu, který je v spis. jazyce mezi mně a mi, jest výklad v mluvnici Gebauerově-Ertlově II, § 686. Tedy: Co jste mi přinesl? Přinesl jste to mně?

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 9, s. 288

Předchozí Všelicos

Následující Josef Zubatý: Odpovídati na něco — k něčemu