Časopis Naše řeč
en cz

Návrh na vydání zákona

r.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Návrh na vydání zákona, jímž se upravuje výkon práva rybářského na běhutých vodách v republice Československé.

[247]Jeden z našich čtenářů nám poslal návrh zákona, kterým se má upraviti československé právo rybářské, abychom jej posoudili po stránce jazykové. Text návrhu opravdu toho zasluhuje, neboť v každém svém řádku hlasitě volá po důkladné jazykové revisi. Uvedeme aspoň několik ukázek.

Nejvíce tu bije do očí nesprávný pořádek slov. Píše se v tomto návrhu na př.: Škeble smějí ve vodách rybných býti chytány jen osobami k rybářství ve vodách těch oprávněnými (§ 1) m. Škeble v rybných vodách smějí chytati jen osoby oprávněné k rybářství (n. rybařit) v těch vodách. — Právo k lovení ryb v oněch tratích nebo tělesech (?) vodních, v nichž dosud volný rybolov provozován býti směl a nebo (!) v nichž rybářství doposud fakticky provozováno nebylo, přísluší příště: 1. v umělých vodních nádržkách a v korytech výhradně pro chov ryb zřízených držitelům těchto zařízení, atd. (§ 4) m. (ačli vůbec lze přesně pochopiti smysl těchto řádek): Právo loviti ryby v tratích a tělesech vodních, ať se v nich lovilo volně, či se v nich dosud nelovilo, příště přísluší: 1. v umělých vodních nádržkách a v korytech zřízených výhradně k chovu ryb držitelům těchto zařízení, atd. — Vykonávání práv rybářských jest bez rozdílu právního důvodu jich nabytí podrobeno předpisům tohoto zákona, jakož i ostatním k ochraně a zvelebení rybářství vydaným nařízením a příslušnosti úřadů správních (§ 6) m. Vykonávání práv rybářských, ať je důvod jich nabytí jakýkoli, je podrobeno předpisům tohoto zákona, jakož i ostatním nařízením vydaným k ochraně a zvelebení rybářství, a příslušnosti správních úřadů. — Náhrada, která jemu (majiteli pozemku) náleží od osoby v hlavním toku k rybářství oprávněné, jako odškodné za újmy, kterou trvalým zaplavením pozemku trpí (§ 2) m. …od osoby oprávněné k rybářství (n. rybařit) v hlavním toku náleží za újmu, kterou trpí trvalým zaplavením pozemku a pod. Sloveso se tu často klade bez důvodu na konec věty, na př.: Pro účely tohoto zákona sluší rozuměti umělými koryty toky, do kterých se voda stálým zařízením (jezy, stavidly a pod.) svádí a dále vede, aby se jí určitým způsobem užilo (§ 3) m. …toky, do kterých se voda svádí… a kterými se vede dále, a pod. Tvary slovesa býti, zájmena se, si se nekladou na své náležité místo, na př.: aby odstraněna byla rybářství způsobu uvedeného v par. 10 (§ 7) m. aby byla odklizena; aby pojištěn byl účel průplavů (t.) m. aby byl pojištěn; umělými nádržemi vodními rozumějí se taková tělesa vodní (§ 3) m. se rozumějí; obvody svazů tvoří se podle hlavního toku (§ 8) m. se tvoří, a tak často.

[248]Jinou jazykovou vadou tohoto textu je množství zbytečných a zpravidla také zcela nevýhodných vazeb jmenných, ačkoli se místo nich nabízejí daleko praktičtější (kratší, zřetelnější a pod.) vazby slovesné. Na př.: Spor není na překážku přidělení práva rybářského do rybářského revíru (§ 2) m. Spor není překážkou (n. nepřekáží), aby nebylo právo rybářské přiděleno… Majitelé zaplatí taxu správní podle par. 14 hned po uvedení zákona v platnost v celoroční výši (§ 18) m. Majitelé zaplatí správní taxu za (na) celý rok, jakmile vejde zákon v platnost. — Poviníky (?), kteří jsou majiteli hospodářských zařízení, která taxe revírní podléhají, oznámí poříční svaz rybářský za účelem předepsání taxy okresnímu bernímu úřadu (§ 15) m. Majitele hospodářských zařízení, která jsou podrobena revírní taxe, oznámí poříční svaz rybářský okresnímu bernímu úřadu, aby jim byla taxa předepsána, a pod. — V případě neschopnosti k placení budiž pokuta peněžitá změněna v trest vězení (§ 33) m. Není-li vinník schopen platiti, změní se peněžitá pokuta atd.

K tomu přistupuje dále značná neobratnost v skládání vět, takže vznikají nepřehledná, nelogická a toporná souvětí, zaujímající zpravidla celý dlouhý odstavec, na př.: Státní rybářský úřad přímo, nebo pokud není zřízen, zemská politická správa v každé zemi po rozumu dobrozdání hlavních korporací zemědělských ve srozumění se zemskými organisacemi rybářskými má rozděliti vody běhuté v obvody poříčních svazů rybářských, jichž (!) úkolem je, aby vody podle dalších podrobných ustanovení, vydaných státním rybářským úřadem, jako společný orgán spravovaly (§ 8). — Při tom má úřad (,) pokud zvláštní poměry neodůvodňují odchylky, vzíti za základ nálezu dvacetinásobný průměr čistého ročního výnosu, jejž rybářství, které má býti vykoupeno, dalo v průměru deseti let dotyčnému (!) řízení předcházejících, pokud se týče, které by bylo dalo v případě, kdyby předpisů rybářsko-policejních bylo šetřeno (§ 7). — Rybářům a jich (!) pomocníkům jest dovoleno, aby za účelem vykonávání rybářství vstupovali na cizí pozemky pobřežní a upevňovali na nich nářadí k lovení, zachovajíce opatrnosti přiměřené k zamezení případného poškození zejména před senosečí, ručíce za náhradu škody snad způsobené (§ 19), atd. Takových ukázek by bylo lze citovat celé stránky, neboť co paragraf v tomto návrhu, to zmatenost skladby. Ale vrcholem slohové neumělosti je snad tato podivná věta: Opatření (ohraničením koupališť, obmezením sportu veslařského a pod.) buďtež při vydání předpisů policejních, [249]upravujících takové obecné užívání vody, učiněna z povinnosti úřední, jinak po případě ale k žádosti osoby k rybolovu oprávněné, po případě poříčního svazu, a budiž tu zejména přihlíženo k tomu, aby zamezeno bylo škodlivé rušení trdlišť, i když ochranná trdliště a ochranné útulky zřízeny nejsou, jakož i aby nebylo překáženo lovu ryb (§ 21). Je snad z těchto příkladů jasné, že by rybářský zákon v této podobě byl ostudou československého zákonodárství a českého jazyka.

Text tohoto návrhu se ovšem hemží i jinými chybami, na př. hrubými germanismy: k účelům následujícím (§ 7) m. k těmto účelům; nedohodnou-li se strany o obnosu náhrady (t.) m. o částce náhrady n. o náhradě; deset let dotyčnému řízení předcházejících (t.) m. deset let předcházejících před oním řízením; pokud se týče (t.) m. nebo, anebo, eventuálně; s ohledem na hospodářské zájmy (§ 8) m. se zřetelem, vzhledem na hospodářské zájmy; zástupce poříčního svazu, je-li takový v dotyčném povodí již zřízen (§ 9) m. je-li v příslušném povodí již zřízen; jedná-li se o stoku (§ 10) m. jde-li o stoku; závazky vydražitele ohledně plnění předepsaných hospodářských podmínek (§ 12) m. týkající se plnění n. vztahující se k plnění; svolá je (účastníky) poříční svaz za účelem dohody a nedocílí-li se této, předloží… (§ 13) m. svolá je k dohodě, a nedojde-li k ní, předloží…; v případě, že nastane řízení odvolací (t.) m. nastane-li; 30% docíleného nájemného (§ 14) m. dosaženého, vybraného a pod.; taxa revírní vyměřuje se následovně (§ 15) m. revírní taxa se vyměřuje takto; v případě, kdyby revír byl pronajat (t.) m. kdyby byl revír pronajat, atd.

Neméně časté jsou tu chyby proti české skladbě, na př.: kdyby proti němu (návrhu) bylo námitek (§ 9) m. kdyby byly proti němu námitky; osoby, jež právo rybářské nevykonávají, třeba náležely k rodině rybářově (§ 19) m. třeba náleží; aby podle vůle naložil rybami (§ 22) m. s rybami; odvolání včas podané má účinek odkládací, leč že by důvody veřejné bezpečnosti vyžadovaly, aby… (§ 37) m. ačli důvody veřejné bezpečnosti nevyžadují…, atd. Autor textu se nedovedl vyhnouti častému nahromadění genitivů závislých na sobě, na př.: držení slupu nezakládá (!) právního titulu vydržení práva rybářského (§ 2); vykonávání práv rybářských bez rozdílu právního důvodu jich nabytí (§ 6), a pod. Jednou ze základních vad tohoto textu je také zneužívání zájmen vztažných; mnohdy se jimi zcela mechanicky a nevhodně slepují samostatné věty ve zdánlivá souvětí podřadná, na př.: Poříční svazy kontrolují počet vydaných dovolení jednotlivými majiteli nebo nájemci revírů, [250]kteří mají o tom vésti přesný seznam a jsou povinni podrobiti se obmezení, které by jim určila okresní politická (župní) správa, která si může o tom vyžádati dobré zdání zemského poradního sboru rybářského (§ 27), a pod. často.

I proti tvarosloví se v tomto textu často chybuje; na př.: propustě (§ 5) m. propusti, propustěmi (§ 10) m. propustmi, odhražena (§ 10) m. odhrazena, pronajmutí (§ 13) m. pronajetí, tratě vodní (§ 14) m. trati, uhražení (§ 15) m. uhrazení, smlouvy nesmí býti obnoveny (§ 17) m. nesmějí, (zařízení) nesmí býti znovu zřizovány (§ 24) m. nesmějí býti znovu zřizována, zajmutím zvířat (§ 25) m. zajetím, vyhražena (§ 32) m. vyhrazena, atd. Stejně časté jsou i chyby pravopisné a chyby proti správné interpunkci. Je tedy i z tohoto zběžného přehledu vidět docela zřejmě, že by v této podobě nový zákon světlo světa spatřit neměl, tím méně, že ani po stránce obsahové není bez vad; i neodborník poznává na první pohled, že látka v něm není uspořádána dost soustavně a přehledně. Upozorňujeme na tento návrh zákona proto, že prý se má o něm v blízké době jednat v zákonodárném shromáždění, a je tedy ještě čas, aby se všechny jeho formální nedostatky náležitě opravily.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 8, s. 246-250

Předchozí Vladimír Šmilauer: Výklady slov

Následující kvh. (= Kvido Hodura): Z našich časopisů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1