Časopis Naše řeč
en cz

Z našich časopisů

kvh. (= Kvido Hodura)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve čtvrtém čísle XXIV. ročníku Časopisu pro moderní filologii (str. 366—372) uveřejňuje Josef Janko další Poznámky a příspěvky k českému slovníku etymologickému. Tentokrát podává výklad pol. szpak, čes. špaček; špadrnáčky. Janko vychází z něm. Spatz, jež jest lidovou lichotkou k sthněm. sparo (zdrob. sperlinc) = poskakující, Hüpfling. Významovou obtíž, že totiž Spatz = vrabec a ne špaček, vysvětluje Janko podrobným výkladem o tom, že v mnohých jazycích jeden název značí rozdílné drobné ptáky. Na př. lat. sturnus, jež v němčině (Star) znamená špačka, značí v staroangl. (stearn) mořskou vlaštovku, v stprv. (starnite) racka. Nebo lat. turdus (čes. drozd) v kymerštině (drudwy) značí špačka a pod. Zejména pak ruské vorobej znamená špačka i vrabce, v lašském nářečí špac, špaček rovněž má význam obojí, srbocharv. skvorac (špaček) přechází do albánštiny, kde v podobě zborak má význam vrabce. Že špaček je odrazem něm. Spatz, plyne také z toho, že praslovanský název pro špačka byl onomatopoický výraz skvorъcъ (srboch. skvorac, slovin. skorec, bulh. skorec n. skvorec atd.) V češtině a polštině pak původní škvořec, skorzec ustoupilo výrazu špaček, szpak. Přirozený základ tohoto přejetí vidí Janko v obyčeji známém [251]u špačků, kteří se po vyvedení druhých mláďat shromažďují ve statisícových mračnech u řek, rybníků a jezer a hlučným štěbetáním připomínají některé druhy vrabců (Passer campestris) a pod. Také některé významy obrazné ukazují na německý původ slova špaček. Rčení hubovati jako špaček je obrazem německého úsloví er schimpft wie ein Rohrspatz. Základem německého úsloví je pozorování štěbetajících vrabců, kdežto čeština přejímajíc slovo německé má vlastní představu hlučících špačků. Podobně hořický výraz špačky = tuhé knedlíky (doložený u Kotta) je ozvěnou německého termínu kuchyňského Wasserspatzen, Spatzen. Špačky ve významu žerty a šprýmy veselého člověka jistě připomínají jihoněm. spatz, spätzi (mn. č.), spätzli s významem „Stichelwort, spitzige Spottrede“. Vybrati někomu špačky (potrestati koho, vykrákati mu) je založeno se značnou dávkou vlastní tvořivosti na něm. Spatzen im Kopfe haben (býti domýšlivý). Český vtip je patrný ve rčení tlouci špačky (klímati). — Rešelův výraz z pol. 16. stol. špadrnáčky (= šašky, žerty, posměch), který se připínal k slovu špaček, vykládá Janko z něm. Schabernack (posměch, potupa, později šašky, žerty, škádlení) kontaminováním snad nejen s čes. špaček, nýbrž i s domácím drnčeti a něm. Schwadern (předchůdcem nového schwadronieren).

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 8, s. 250-251

Předchozí r.: Návrh na vydání zákona

Následující Jan Kubišta: Genitiv mužského příjmení „Maria“

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1