Datum

[Drobnosti]

(pdf)

-

(K. B.) »V rozhlasových zprávách, zvláště v hlášeních ČTK., slýchám často spojení jako „porada byla odložena na šestadvacátého ledna“, „na prvního května nebylo rušivých příhod“, „na osmadvacátého října se chystá společná oslava“ a pod. Předložka na má v těchto spojeních u sebe tedy 2. pád; je to správné?« — Pokud víme, nebylo toto označování data dosud nikdy vytýkáno za chybné a ani sami je za chybné nepokládáme. Na první pohled se snad zdá divné, že se tu předložka na spojuje s 2. pádem, ale je otázka, je-li to v našem běžném pojetí opravdu 2. pád. Říká se na př. na Silvestra, na svatého Jiří, na svatého Petra a Pavla, na svatého Jana, na svatou Annu, na svatou Barboru a tak obecně. Tento způsob označovati datum se mohl zcela přirozeně přenésti i na údaj dní beze jména příslušného světce, a není ovšem nic divného, že se při tom přijal tvar obvyklý při mužských jménech světců, neboť stejný rod k tomu vedl sám od sebe. Ale i jiná okolnost tu snad přispěla ještě k proniknutí tvaru genitivního; my totiž výrazy jako „na prvního ledna“ a pod. můžeme chápati jako elipsu výrazu „na den prvního ledna“ (podobně jako spojení „na Silvestra“ možno bráti za výraz eliptický místo plného výrazu „na den sv. Silvestra“), a potom by se tu předložka na spojovala vlastně s výrazem příslovečným, asi jako je tomu ve výrazech naspod (místo naspodu), navrch (místo navrchu) a pod. Ale ať tak či onak, nelze pochybovat o tom, že se tento způsob, kterým se vyjadřuje datum, vyvinul v našem jazyce docela přirozeně, a nebylo by tedy vhodné vytýkati jej za nesprávný. Ostatně i v normativním výkladu Příručního slovníku s. v. [222]april čteme, že rčení „vyvésti (vyváděti), poslati (posílati) někoho aprilem“ znamená „ztropiti si z někoho žert na 1. dubna“.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 6-7, s. 221-222

Předchozí Akademické tituly žen

Následující Nebíčkovati