Šilingr, šilinkovati

Rud. Kout

[Drobnosti]

(pdf)

-

V 2. čísle Naší řeči čtu na str. 60 v referátu o Jankově článku v Časopisu pro moderní filologii: „Bez německého vzoru jsou české odvozeniny šilinkovati koho (vypráskati) a zlodějské šilingr (četník).“ Dovoluji si k tomu vysloviti své mínění, že šilingr je cikánské šelengero. Je to od slova šelo = provaz. Šelengero znamená provazníka a zároveň četníka, člověka, jenž cikány svazuje, spoutává provazy (jak tomu bylo zvláště v dřívějších dobách). Cikáni tvrdí, že bývají od četníků často biti, a proto by i sloveso šilinkovati mohlo souviseti se slovy šilingr, šelengero. Někteří cikáni říkají četníkovi též šingalo, což je od slova šing = roh, a znamená tedy „rohatého“ — člověka s nasazeným bodlem na pušce, četníka, vojáka.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 5, s. 160

Předchozí —i—: Skloňování podst. jména „lexikon“

Následující Josef Hora: Básník a mateřský jazyk