Časopis Naše řeč
en cz

Znamenati

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pan prof. Jan Kaňka se za sebe a za mnohé své kolegy, profesory češtiny na obchodních školách, obrací na Naši řeč, aby přijala na milost odborný výraz z obchodní korespondence znamenati (s úctou a pod.), jehož se zhusta užívá v závěru dopisů. Prof. Kaňka sice uznává, že je to germanismus, ale domnívá se, že má ten výraz už svůj význam docela zvláštní a ten že jej ospravedlňuje. Protokolované firmy se totiž nemusejí podpisovati plným jménem skutečného majitele, nýbrž může je podle zápisu v obchodním rejstříku „znamenati“ na př. prokurista. Toto „znamenání“ je rozdílné od podpisu, neboť, má-li býti právně závazné, musí se přesně shodovati se zápisem v obchodním rejstříku. Proto čteme na př. na cirkulářích: Pan prokurista x. y. bude firmu znamenati… a nyní následuje „znamenání“, t. j. nikoli vždy podpis vlastním jménem, nýbrž třeba i označení jména zemřelého majitele, na jehož jméno se podnik dále vede, a pod. Z toho důvodu pokládá prof. Kaňka sloveso znamenati v tomto významu za potřebné. Nesprávně se ho i podle Kaňkova názoru užívá ovšem tam, kde není řeč o takovémto „znamenání“ firmy protokolované, nýbrž kde je to bezduché a zbytečné napodobení němčiny, v našem obchodním slohu bohužel tak časté.

Prof. Kaňka se domnívá, že se NŘ k slovesu znamenati v obchodní korespondenci nikdy nestavěla zvlášť přátelsky a že připouštěla nejvýš jen zvratný tvar znamenati se, nikoli však tvar bez zvratného zájmena. Pravda ovšem je jiná: NŘ. XVI, 1932, 31 ukázala právě o zvratném tvaru znamenati se, že je v klausuli dopisů zbytečným a nesprávným germanismem, a tento svůj výklad doplnila v témž ročníku na str. 115 ve zprávě o dvou odborných učebnicích obchodních touto poznámkou: „Sloveso znamenati vypustili autoři obou učebnic z klausulí dopisů, ale ponechali je jako odborný název pro označování firmy při právních úkonech. Rozlišují tedy širší pojem »podpisovati« (na př. podání) a užší pojem znamenati firmu (srov. na př. větu z úředního dopisu, Salavec 64: toto podání přede mnou vlastnoručně podepsali a znamenání firmy v obsahu podání přede mnou vlastnoručně připojili). Není pochyby, že i tato zvyklost je napodobením usu německého, ale nepříčí se našemu způsobu vyjadřovacímu: znamenání firmy tu je tolik co připojení jejího znamení, její úředně ověřené známky.“ Přání, které prof. Kaňka ve svém dopise vyslovuje, vyhověla tedy NŘ. už před pěti lety, neboť názor vyjádřený v citované poznámce se úplně shoduje s výkladem prof. Kaňky. Bylo by však záhodno, aby se onen dvojí význam, podpisování a znamenání, přesně rozlišoval a aby se slovesa znamenati v obchodní korespondencí užívalo opravdu jen tam, kde se jím má vyjádřiti označení písemnosti úředně zapsanou značkou, a nikoli v běžném významu slovesa podepsati.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 4, s. 128

Předchozí František S. Jaroš: Ze slovníku Elektrických podniků hl. m. Prahy

Následující Josef Beneš: Předložka na při jménech osad

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1