Časopis Naše řeč
en cz

Divoké kvítí

[Drobnosti]

(pdf)

-

1. V oboru tvarosloví

Soudr. Tuzar zvolal na ministry: Za 24 hodin tu nebudete a mluvíte tu ještě takové nesmysle. — Obyčejně před rozchodem mluvili ministři nesmysle. Ale v nadpise této noticky měl Večerník »Práva Lidu« správně: Nesmysly. — Obyčejně se vojáci ohražují proti němu (m. ohrazují). »Venkov«. — Podobně chybné jest slovo ohražení m. ohrazení. — Bitva prý dostoupila vrchole (m. vrcholu) »Nár. Pol.« — Denně čítáme na rozích, že se v aréně smíchovské provozuje právě: Kubík-Starého Favoritka (m. Kubíka-Starého). Zase krásný pokrok! Podobně se píše teď, že kvarteto Ševčíka-Lhotského získává si čím dál větší oblibu, ale ne kvarteto Ševčík-Lhotského. — Knížka Ruští bohatýři není od Šmidt-Moskvitinové, nýbrž od Šmidtové-Moskvitinové a pod. Skloňovati jest tedy obě jména, jako se to dělalo, dokud jazykový cit neotupěl tak, jak se to nyní jeví. Půjdeme-li takto dále, pozbudeme ještě paní Sklenářové-Malé, ba není vyloučen ani další pokrok k paní Vik-Kunětické! — Ve »Večeru« jsme čtli kdysi, že na autoru i jeho dílu páchána po léta křivda. Podobně jsme čtli už také o krádeži v kostelu, o ptačím hnízdě na stromu, o nepořádku na dvoru, nedostatku zvěře v lesu atd. Mizí nám před očima 6. pád podstatného jména prvního vzoru skloňovacího, který se původně končil vůbec na -e neb -ě a časem se počal přizpůsobovati lokálu jiných vzorů s koncovkou -u. Po ch, k se to ujalo skoro obecně: nemluvíme o Boze, o vojáce, o padouše, nýbrž o Bohu, vojáku, padouchu atd. Ale proto ještě nemusíme hned vyhazovati všecky staré lokály na e, nýbrž si udržovati dále brambory ve sklepě, vodu v kotle, hnízda na stromě, drůbež na dvoře, zvěř v lese atd. — Litý zápas ve »Večeru« měl býti nahrazen lítým zápasem. Jest veliký rozdíl mezi slovy: litý (ulitý) a lítý (divoký). — V témž časopise jsme čtli, že ústřední mocnosti se pokouší zahájiti diplomatické tažení, ve »Venkově« pak, že nepřátelé se pokouší o průlom, v »Nár. Politice« zase, že přívrženci Reventlowa v Německu ztrácí půdy, a opět ve »Venkově«, že německé úřednice ve Varšavě nesmí choditi na polské mše, že mocnosti čtyřdohody zamýšlí prodloužiti frontu svých útoků a staví se proti pokusům ústředních mocností rozseti nesvár mezi ně. Ale rozkazovací způsob těch sloves je: pokoušej se, neztrácej, stavěj a mělo se tedy správně říci: pokoušejí se, ztrácejí půdu, nesmějí na mše, stavějí se proti pokusům. — Večerník »Práva Lidu« psal v září o uzmuté zemi a brambory že byly lidem odejmuty. Myslili jsme, že slovo uzmutý už je nadobro pochováno; ale zlo bují dále. Tvar uzmouti vznikl špatným čtením slovesa ujmouti a mnozí v něm viděli kdo ví jakou sličnou novotu jazykovou, i počali ho užívati. Jest to sloveso vzíti, tedy vzatá země, nechce-li se říci uloupená n. dobytá. Brambory pak byly lidem odňaty. — Že hladovějících lidí neubývá, že nemizejí, naopak že nastávající zima jich řady povážlivě rozmnoží, tomu se nikdo nediví; ale noviny by jim [278]neměly ubližovati ještě více, ubírajíce jim toho, co jim náleží, a píšíce napořád jen o hladovících, a že nemizí, což věru již je na divy. Ba přidávají k nim už i lačnící (m. lačnějící). — Na místodržitelství také docházejí napořád deputace »sestávající«, ba dokonce i »pozůstávající« ze zástupců Velké Prahy; bez chyby to prostě nejde. Či by deputace složené z těch zástupců nevymohly ani tolik, co ty chybné? — Rodina sestávající z 5 členů by mohla býti zcela dobře pětičlennou neb o 5 členech. — Příčiny »nastavšího« klidu tu nebudeme rozebírati; nám by lépe chutnal nastalý klid, jako máme radši napadlý sníh m. napadšího, rozkvetlou růži m. rozkvetší, a když už to musí býti, raději jsme mezi opozdilými nežli mezi opozdivšími se.

2. V oboru skladby

Veliké překvapení, ale naprosto nemilé, nám způsobuje, že se rozmáhá nesprávné užívání pádů u sloves. Nejvíce se zaměňuje pád 4. a 2. Tak jsme čtli ve »Venkově« koncem září, že Čechoslováci dobyli město Perm, ale raději bychom čtli, že dobyli města Permi (město to jest v ruštině ženského rodu). Tamtéž se volá k rolníkům: Plňte svých povinností! Snad to mnozí nedělají pro tu chybnou češtinu! Chtěli by slyšeti: Plňte své povinnosti! — »Večer« míní správně, že třeba rozlišovati vinné od nevinných, ale píše nesprávně: rozlišovati vinných. — Večerník »Práva Lidu« praví, že si lidé mohou opatřiti všech prostředků potřebných; správně by bylo: všechny prostředky. — »Večer« prohlašuje o jistém tvrzení, že »spočívá v něčí omylu«. Také fráze tato jest něčím omylem nebo zakládá se na něčím omylu. — Stejně pěkný obrat jest: Věc stává se záležitostí svědomí hr. Czernina. Nevíme, co pisatel tím myslil: zdali to, že věc bude míti hrabě Czernin na svědomí, nebo že bude záležeti na jeho svědomí, či měl-li by si ji vzíti na svědomí, či co. — Za bouří moskevských lotyšští střelci (podle »Večera«) byli používáni k ochraně Kremlu. Necítil opravdu pisatel žádné násilnosti, když to psal? Jako Čech ví přece najisto, že se používá něčeho k něčemu neb na něco a měl tedy napsati správně, že se lotyšských střelců používalo (nebo že jich bylo používáno). — Týž časopis na jiném místě stejně násilně napsal, že naftové závody v Baku budou ušetřeny m. že jich bude ušetřeno. — Večerník »Práva Lidu« se ptal dne 20. září, jak dlouho si nechá rakouská vláda líbiti řádění zuřivých pohraničních beťarů. Oblíbený tento germanismus »nechati si něco líbiti« pěkně se nahradí slovy: něco trpěti, snášeti, dovolovati, shovívavě k něčemu přihlížeti a p. Zde tedy by se dobře zahromovalo na vládu: jak dlouho bude ještě trpěti toto řádění? To si nenechám líbiti — správně: to nesnesu, nestrpím. — Tamtéž jsme čtli, že Tiszovým úkolem bylo při návštěvě Bosny, navázati styky se všemi činiteli, na které se béře zřetel při řešení a připravuje řešení. Tu každý cítí nečeskost toho spojení. Mělo se napsati: s činiteli, kterých dlužno dbáti nebo ke kterým třeba hleděti, s kterými třeba jednati při řešení a s nimiž se připravuje toto řešení… —

Velmi se rozmáhá genitiv záporový po záporných slovesech předmětných v rodě trpném. »Nár. Politika« napsala, že se dnes nenajde českého kněze, který by přijal [279]z rukou vlády arcibiskupský stolec. A jindy zase: pro návrh nebylo nalezeno souhlasu. Večer pak ohlásil nedávno, že o svolání delegací nebylo učiněno žádného rozhodnutí. V rodě trpném stává se z předmětu podmět a pádem podmětu jest pád první. Bude tedy správné, že se nenajde český kněz, který by atd. Pro návrh nebyl nalezen souhlas (ale i to je nečeské; mělo se říci: návrh nedošel souhlasu). Nebylo učiněno rozhodnutí (vlastně: nebylo rozhodnuto). — Teď se také pořád mnoho vyvolává. Hattala ani Gebauer ani Masaryk nevyvolávají v pamětníku představy osobnosti, již chtěl Kratochvíl zkreslenou karakterisovati (»Venkov«). Zkrácení moučné dávky na polovici vyvolalo v Dolních Rakousích velké hnutí. (Tamtéž.) Také ve Svatém Hypolitě vyvolány dělnické stávky (»Národní Politika.«) Řeč ta vyvolala u jedněch nadšení, u druhých smíšené pocity (»Právo Lidu«). Ale představy se raději vzbuzují, hnutí se způsobuje, podněcuje, rozpoutává, stávky nastaly, řeč vzbudila nadšení.

Jiný miláček obecné mluvy i pánů novinářů jest slůvko »ohledně«. Stalo se jaksi novou předložkou. Ohledně Belgie bylo rozhodnuto tak a tak. »Berliner Tageblatt« píše o odpovědi německé ohledně vyklizení obsazených území. Bylo učiněno opatření ohledně bramborů. Ohledně té věci dodávám, oznamuji, nejsem ještě rozhodnut atd. slýchati denně. A přece všude by stačila předložka o. Tedy: o Belgii bylo rozhodnuto, bylo učiněno opatření o bramborech, o té věci dodávám, oznamuji, nejsem ještě rozhodnut. Komu by ta předložka byla tuze chudá, může ji nahraditi slovem: strany n. ve věci (»Berl. Tagebl.« píše o německé odpovědi ve věci, strany vyklizení obsazených území atd.).

3. V oboru cizích slov

Ta začínají opět bujeti. Podzim jim jaksi svědčí. »Venkov« na př. dne 6. října píše: Centrální mocnosti žádají o příměří (m. ústřední mocnosti). — Ten, kdo má příměří poskytnout, bývá v situaci těžké (m. má nesnadné postavení). — Nepřítel může použíti klidu zbraní ke koncentraci vojsk (k soustředění vojsk). — Američané vstoupili do války, když její karakter byl už úplně ustálen (její ráz). — Jde tu o eminentně národní zájem. (O zájem význačně národní, o vynikající zájem nár.). »Nár. Politika« ohlásila, že v úterý konána porada vůdčích mužů, ve které učiněno definitivní (konečné, rozhodující) usnesení. — Kus scénuje p. Hlavatý (m. vystavuje). — Snížili proto niveau své tvorby (m. úroveň své tvorby). — Večerník »Práva Lidu« napsal: neexistuje žádné jiné odpovědi (m. není). — Německo stojí na linii dějinné expanse Ruska (m. na čáře dějinného rozpětí Ruska — což zůstává však stejně nejasné). — Vojenský odborník »Timesů«, znatel situace na západě, podává interesantní líčení (znatel stavu věcí na západě, podává zajímavé líčení). — Na táboru sebevědomě proklamovali své požadavky (m. na táboře prohlásili své požadavky).

Všecka tato slova cizí byla tu jistě zbytečná a mohla se beze všeho nahraditi českými, tedy srozumitelnými. Na ně náš jazyk ještě vystačí!

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 9, s. 277-279

Předchozí Z. (= Josef Zubatý): České hovory

Následující »Čechoslováci«, »čechoslovácký«

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1