Téma

Josef Jejkal

[Drobnosti]

(pdf)

-

Fr. Oberpfalcer v článku Nejstarší české soudní zápisy v archivu města Prahy (NŘ. XXI, 1937, 115) píše: „Roku 1388 byl místopurkrabím Těma. Rukopis píše Tyema; snad je toto jméno domácký tvar slova Timotheus.“ K těmto řádkům si dovoluji podotknouti toto. Jde tu asi o mocný a významný kdysi rod Koldiců, jenž pocházel z Míšně (dnešní saské Kolditz u Lipska, kde je rodný hrad) a v němž se jméno Těma hojně vyskytuje. Poukazuje na to tuším text „Nos Tyema de Litvinov“. V Horním Litvínově je totiž doložen r. 1391 Těma z Koldic (Sedláček, Hrady XIV, 179). I jinde měl tento rod rozsáhlá panství; na př. na hradě Krupce sedělo pět pánů jménem Těma (viz t. 354), něm. Thimo, Timo. V němčině se tvořívaly domácké formy křestních jmen příponou -o, na př. z Goda-fried Godo, z Ger-hard Gero, z Od-fried Odo, Otto, z Kuon-rat Kuno atd. Jména jako Diet-(rich, mar) se obměnila v č. v Dět-, na př. Dietrich: Dětrich atd. Tak vznikla ze staršího něm. Diet-mar, Thiet-mar zkrácenina Diemo, Thiemo (Thimo, Timo) a z toho pak č. Těma. Hlásku m v základu Diet-, Thiet- lze vysvětlit snad asimilací jako u Benno (za Bero) z Bern-hard, nebo snad působením jiných tvarů, na př. Thie-mann, Timm, Timo (Alfred Bähnisch, Die deutschen Personennamen, 23 nn.; Waldemar Lippert, Meißnisch sächsische Forschungen, 46 nn.). Aug. Müller, archivář města Krupky, stopoval dějiny rodu Koldiců a uvádí (v přednášce otištěné v Teplitz-Schönauer Anzeiger)[1] m. j.: Již r. 1103 [284]je zmínka o pánu Cullidicz. R. 1158 se vyskytuje snad první Thimo von Colditz, ministeriál císaře Fridricha. Jím se počíná genealogie tohoto rodu. Pátý Těma se dostal r. 1319 za krále Jana do Čech a vystavěl v Krupce hrad. (Viz Sedláček, Hrady XIV, 354.) Je tedy doloženo celkem deset pánů tohoto jména (pět v Míšni a pět v Čechách). Staré doklady však ukazují patrně na původ germánský.

---

[1] 29. prosince 1928.

Naše řeč, ročník 21 (1937), číslo 9-10, s. 283-284

Předchozí Jan Kubišta: Skloňování mužského příjmení „Maria“

Následující Veselice