Časopis Naše řeč
en cz

Půhon

K. J.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Zřídka se dnes toto slovo objeví. Ani jazyk právní a soudní ho neužívá. Proto filologa mile dojme, když se půhon objeví na místě skutečně vhodném, ve zprávě ze soudní síně, jak zpravodaj „soudničkář“ učinil v Polední Národní politice 17. dubna 1937. Napsal laškovně: „Pak byli všichni zatčeni a včera je spravedlnost pohnala před půhon“. Soudní zpravodaj N. P. se snad neurazí, když připomeneme, že soudní zpravodajové čeští před šesti sty lety znali soudní způsoby ve přích lépe než takovéto zpravodajství dnešní, ač se dnešní svět útrpně usmívá nad středověkým temnem. Před těmi 600 lety vznikla totiž slavná staročeská památka Rožmberská kniha, která poskytuje dokonalý návod, jak si na soudech vésti, zejména pak, jak třeba jest vykonávati půhony správné a platné. Soudničkář ze 14. stol. a jistě už dříve přesně věděl, že se v soudním zákroku tehdy i dnes rozeznávají čtyři výjevy (fáze): 1. pohnání, t. j. póhon — puohon — půhon; 2. pře líčení (dnes přelíčení); 3. rozsudek; 4. vedení práva, dnes provedení rozsudku. Když tedy „spravedlnost pohání před půhon“, činí něco zcela voskovecky-werichovského. Neboť půhon je dnešní — obsílka k soudu a je to zajisté zvláštní soud, když provinilci jsou spravedlností pohnáni nikoli před soud, nýbrž před obsílku.

Naše řeč, ročník 21 (1937), číslo 5, s. 144

Předchozí Jezdectvo, jízda

Následující Karel Erban, jh. (= Jiří Haller): O novočeském užívání spojek jestli, jestliže, -li

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1