Časopis Naše řeč
en cz

Jezdectvo, jízda

[Drobnosti]

(pdf)

-

»Jazyková komise MNO. užívá názvů „jezdectvo, jezdecký pluk, eskadrona“. Někteří autoři užívají jen názvů „jízda generála X., selská jízda, jízdní hlídka“ atd. Pravidla z r. 1926 mají: „švadrona (z eskadrona) oddělení jízdy“. Podle výkladu vojenské organisace je eskadrona ovšem pododdělením, neboť oddělením je prapor (za Rakouska „Division zu 3 Feldeskadronen“, v naší čs. armádě „korouhev, mírový svaz dvou jezdeckých eskadron“). Příruční slovník jaz. českého zná eskadronu, také škadronu a švadronu. Slovo jízda budí ve mně představu výkonu (na př. ve spojení jízda na koni, podobně i jízdní akrobatika). Pro představu tělesa se mi zdá vhodnější výraz jezdectvo. Proto bych také řekl jezdecká hlídka (m. jízdní hlídka).«

Ing. Jar. Al. Splítek

Podle Přír. slovníku je odborným termínem pro „vojsko bojující koňmo, kavalerii“ slovo jezdectvo. Příd. jméno jezdecký (k podst. jménu jezdec) se vyskytuje ve spojeních jezdecký kůň (na kterém se jezdí), jezdecké nohavice (kavaleristické), pluk jezdecký, vojenské jezdecké učiliště, jezdecký národ (kočující na koních). Jak je tedy vidět, je jeho poučení ve shodě se způsobem, jehož se přidržuje jazyková komise MNO. U slova jízda uvádí PS. na prvním místě význam „ježdění, pohyb s místa na místo koňmo nebo nějakým dopravním prostředkem“, na př. Dlouhou jízdou na koni se zahřál (Durdík). Není nudnější jízdy nad jízdu na železnici (Neruda). To je tedy význam, který p. ing. Splítkovi tane na mysli především. Avšak vedle toho uvádí tu PS. ze svého materiálu také význam „jezdectvo“, na př. důstojník při jízdě, selská jízda (jezdecká organisace zemědělců) a pod. Tento význam se vyvinul zcela přirozeně z významu prvního významovou změnou, kterou nazýváme metonymií a kterou můžeme doložiti četnými příklady jinými. Tak na př. mnohá podst. jména slovesná, ač původně znamenala nebo znamenají činnost, [144]děj, stala se označením věci, která je výsledkem, předmětem, místem a pod. té činnosti. Říkáme na př. psaní ve významu „činnost píšící osoby“, ale také „věc napsaná, list, dopis“; pití = „činnost pijící osoby“, ale také = „nápoj“ (na př. je tu dost pití, t. j. nápojů); mazání = „natírání“, ale také = „mast“, atd. Týž pochod významový shledáváme i u mnohých slov jiných. Slovo stavba znamená původně „stavění“, ale potom též „budovu“; nebo slovo sbírka = „sbírání“ a „věci sebrané“; stráž = „střežení“ i „strážce“, atd. Není tedy proti duchu jazyka, když se tímto způsobem změnil též původní význam slova jízda. A stejně nelze nic namítati proti tomu, že si k vyjádření významu „vojsko bojující koňmo“ vojenská terminologie zvolila výraz jezdectvo a že selská jízda význam „jezdecká organisace zemědělská“ vyjadřuje slovy selská jízda. Totéž platí i o příd. jméně jízdní, neboť je odvozeno od podst. jména jízda; Přír. slovník má u něho na př. tato spojení: jízdní řád, jízdní lístek, jízdní dráha, jízdní policie, jízdní rota. Spojení jízdní hlídka tedy není nic nebývalého ani nesprávného. — U slova eskadrona uvádí Přír. slovník význam „setnina jezdectva“ a označuje je za odborný výraz vojenský. O poměru slov škadrona, švadrona k základnímu útvaru se PS. vysloví patrně až při těchto heslech, jak ukazuje odkaz, který je připojen k heslu eskadrona. Pravidla čes. pravopisu nejsou slovníkem, a proto asi jejich účelu postačilo vyjádřiti význam slova švadrona jen přibližně; nelze dobře od nich žádati, aby v takovýchto případech rozlišovala přesně i odborné termíny tak speciální, jako jsou vojenské názvy oddělení a pododdělení.

Naše řeč, ročník 21 (1937), číslo 5, s. 143-144

Předchozí Dagmar

Následující K. J.: Půhon

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1