Vsetínský-vsatský

V. Š.

[Short articles]

(pdf)

-

K otázce o poměru typů vsetínský-vsatský, která byla nedávno zase zbytečně rozvířena, možno poznamenat, že zcela analogická věc je i v němčině. Přídavná jména ze jmen osad tvoří se tam, jak známo, příponou -er (Prag-Prager); když se však základní jméno končí na -en, přistupuje přípona -er ke kmeni o toto en zkrácenému. Od Skt. Gallen je přídavné jméno tedy Skt. Galler, ke Kempten Kempter, k Emden Emder, k Bremen Bremer. Tyto zkrácené tvary byly ještě počátkem minulého století v obecném užívání. Ale z týchž přirozených příčin, pro něž my v spisovném (zvláště úředním) jazyku dáváme přednost tvarům vsetínský, starojičínský, pardubický, čelákovický [112]před zkrácenými vsatský, starojický, pardubský, čelákovský, pronikly v němčině etymologicky jasné a proto pohodlné tvary Skt. Gallener, Kemptener, Emdener, Bremener, kdežto tvary starší, kratší, zůstávají omezeny na nejbližší okolí jednotlivých míst a na jazyk lidový a hovorový.

Naše řeč, volume 21 (1937), issue 4, pp. 111-112

Previous -i-: Skloňování jména Purkyně

Next V. Š.: Zák. chrán. - zák. chráň.