Časopis Naše řeč
en cz

Olovrant, havránka

František Ryšánek

[Články]

(pdf)

-

Pro obě hlavní jídla se uchovala v slovenštině stará slova obed, večera, nikoli však pro vedlejší, jež se jmenují cizími nebo novými jmény. Za snídaní je fruštik nebo frištik, také ve spisovné slov. se jich užívá. Na př.: A to všetko za to, aby ste vy, lenivice, nemusely fruštik nosiť do pola Timrava IV, 147. Na fruštik navarila mu (praseti) súseda trepuše Gregor Tajovský III, 134. Kollár, Nár. zpiev. I, str. 298, č. 34, Snídanie (nápis). Kdo mi budze frištik nosic. Nebo se nyní užívá slova, jež nezapře svého vzoru cizího: raňajkovati, raňajky. Išli sme raňajkovať do kaviarne Kukučín IX, 102. Pán rychtár vyniesol pálené na raňajky, na posilnenie Timrava II, 68. Rozlúčili sme sa s nimi hneď po raňajkách Kuk. IX, 13.

Svačině, menšímu jídlu mezi obědem a večeří, před večeří, večerem, říká se na Slovensku buď olovrant, s různými hláskovými změnami, nebo havránka. Oba tyto názvy jsou u nás známy nejvíce z Němcové, pak ze slovníků, počínajíc Palkovičovým Böhmisch-deutsch-lateinisches Wörterbuch, [290]z něhož ta slova přejímá Jungmannův Slovník, Kottův, zaznamenává je Bernolákův Slovár, Kálal.

Olovrant je nejběžnější tvar toho slova; dává se mu přednost ve spis. slovenštině. Němcová jej má v Slovenských poh. a pov.: K olovrantu donesl drak olověný chléb a dřevěný nůž, i pobízel Valibuka, aby si ukrojil a zajedl. Sebr. sp. v Nár. bibl. VII, 41, Laichtrovo vyd. 8, 40. V nedeľu ráno navarila mliečnik kávy a nachystala to do fľaše. To že na olovrant chlapcovi, jako mne, i jej Gregor Tajovský III, 77. Keď ste vstali, pili ste raz (t. palenku). Na raňajky druhý raz. Na desiatu… Na obed, na olovrant a večer do chuti t. III, 154. Ak už stará mať nevidela, dobehnúc si od hry po olovrant, musel som sa prv vopchať do obloka a »Žiwot« toho ktorého svátého dočítať… pozdejšie prišla mi na fígeľ (t. přeskakoval synáček řádky) a k olovrantu dostal som i »mravné naučenie«, čili buchnát t. I, 10. Na raňajky chleba a pohár pálenky, na olovrant to isté I, 117, také V, 16; V, 21 a j. Keby Krt bol zavoňal toľkéto peniaze u ženy, iste by (ju bol vše do tých čias unúval o olovrant, kým) by mu nebola dala z nich pár krajciarov Kukučín III, vyd. 1911 str. 176, vyd. 1920 str. 143 (v posledním vyd. však je text pokažen, text zde v závorce vypadl a s ním i olovrant na str. 165/166). Olovrant je také dialekticky na Moravě.

Vedle olovrant bývá i olevrant, místo podružného o je tu e. Neraz vidno dámu, že si zakrúti kus chleba, čo zvýšil od obeda (= zbyl), do papiera a nesie ho sebou. Iste odbaví ním olevrant Kuk. IX, 115, vyd. 1923. Idem si pytac od mamky olechy na olemnat (olevrant) Šoltésová, Výb. 78. Kollár, Národ. zpiev. I, str. 303, č. 34: Olevrant (nápis). Naša paní, naša, olevrant nám snášá. Kollár, Spisy (1863) IV, Paměti 610, str. 115: o osmé hodině přináší kuchařka aneb domácí matka snídaní, asi o 4. hodině se olevrantuje (svačí). U některých spisovatelů nacházíme obojí, olo- i ole- (Kukučín, Šoltésová). Bernolák má sice hesla: olevrant, olevrantování, olevrantovať (s e), ale i olovrant, -ování, -ovati (s o). Při obou však odkazuje k heslům nešpor, -ování, -ovati, při nichž má lat., něm. a maď. významy, k nimž potom připojuje synonyma slovenská: olevrant, -ování, -ění, -iť, -ovať, vesměs s e. Mezi jinými maď. významy uvádí tu i lóránt. Jako vulgární tvary zaznamenává Bernolák: holevrant, holevrantění, holevrantování, holevrantiť.

Význam slova toho je čes. svačina, lat. cibus pomeridianus, refectio postmeridiana, merenda, něm. Vesperbrot. Plurál olovranty pro udání doby, naše o svačinách, Vesperzeit, zaznamenává z Palkoviče Jungmannův Slovník. Hojná syno[291]nyma slovenská otiskuje Kott v VII. sv. při hesle olevrant, mezi nimi je také vrant, vzaté asi z Kollára; ale to je spíše jen přechodní tvar, předpokládaný Kollárem, nikoli živé, skutečné slovo. Kálalův slovník, jenž synonyma podává při hesle úživna, vrant nemá. U Palkoviče nacházíme zaznamenán také tvar ovrant, prý liptovský; odtud jej má Jungmann; tvaru toho užívá také Hviezdoslav, Háj. žena, 3. zp.: A keď už bolo po ovrante…, rozlúčili sa. Konečně Kálal zaznamenává také ještě tvar vovrant, což je jen varianta k ovrant.

Druhý, méně rozšířený název pro svačinu, havránka, je u nás znám zase z Němcové, z jejích Zpomínek z cest po Uhřích: Sotva jsem se oblékla, vešla Erža (Tereza, pozn. Němcové), mladá služka domácí paní, vyřizujíc: že mi urozená paní službu vzkazuje, abych přišla na havránku (na svačinu) Sebr. sp. v Nár. bibl. IV, 350, Vlčkova vyd. sv. X, 51. Ze slovníků má to slovo Palkovič: Havránka, y f. sl(ovenské), Vesperbrot, merenda. Odtud je má Jungmann, Kott v I. díle, IV. (v dodatcích VI. má Kott vlastní, nové doklady na to slovo), Kálal. Hojně dokladů je u Timravy: Ale však budeme sa hrať po havránke? VI, 175. Vieš, čo, Heluška? Po havránke… Potom zabavíme sa nejako VI, 174. Lačný je; na obed nebol doma, a keď prišiel o havránke, dom bol zamknutý II, 66. Na pokon posadali okolo stola, pohavrankovali t. VI, 181. Ja nejeden raz striehla som na svoju (t. kamarádku)…, aby som jej mohla dať svoju »havránku«, olovrant Šoltésová, Výb. 26. Uvozovkami chtěla spisovatelka naznačiti, že slovo havránka není zcela spisovné, proto připojila i jeho výklad slovem olovrant. — Na plurál havránky, jako určení doby. zaznamenal doklad Kott IV, 350 z Hodžova Šlabikára 59: Po poludní, po havránkách. Jiný si poznamenal Zubatý do svých excerpt ze Slov. pohľadů, roč. 38, str. 406 z překladu Mičátkova: Okolo havránok… odišli. Vedle havránkovať, pohavránkovať zaznamenává Kálal i sloveso havranovať z Detvy.

Synonyma olovrant a havránka pro společnou jejich část vran vyvozuje ze společného základu Jan Kollár na dvou místech Staroitalije slavjanské, ale nepokládá je za cizí, nýbrž naopak jsou mu dokladem jeho fantastické domněnky o slovanskosti klasických zemí. Na str. 70 praví: ‚Merenda = vranita vranuta, nyní u Slováků vrant, ovrant, olovrant, od vránky ovránka havránka, od vran vranný = černý, temný čas, mrak, soumrak‘. Po druhé se zmiňuje o našich slovech na str. 860, když k svému výkladu slov creperus, crepusculum, jež ztotožňuje s čer-pora, ve-če-pora, černá pora, připojuje poznámku: ‚Srovn. vran vraný a vránky [292]havránky ovranky, t. j. soumrak.‘ S Kollárem sice uznáváme, že olovrant a havránka jsou stejného původu, ale ovšem docela jiného, než jakého se Kollár domýšlel.

Slovo havránka nám připadá sice domácí, zníť docela stejně jako havránek, havránka, ale toto zdání je klamné. Druhé slovo, olovrant, poznamenal již Jungmann v Slovníku křížkem †, jímž označuje slova cizí, zle tvořená nebo podezřelá. Kálal při olevrant poznamenává, že je to slovo nem., německé, při havránce rovněž, ale s otazníkem. Které slovo německé by to bylo, nepraví Kálal, ani nikdo jiný, pokud vím. Mohlo by se sice pomýšleti také na přejetí z maďarštiny a Bernolák mezi maď. významy slova nešpor, olevrant uvádí také maď. lóránt; ale příruční slovníky novější toho slova neuvádějí, asi nežije. V maďarštině, tak jako v slovenštině a slovanštině, nemá toto slovo žádného příbuzenstva, stojí osamoceno. I maďarské slovo i slovenské slovo jsou v jazycích těch element cizí, převzatý ze stejného prostředí. Jde o to, abychom nalezli německé slovo znamenající svačinu, které by mohlo býti základem obou slov slovenských, olovrant i havránka. Že jimi nemůže býti Jause, Vesperbrot, Vesperzeit nebo Drei-, Vieruhrbrot, Zwischenmahlzeit atd., je samozřejmé. Mezi provinciálními názvy jídla a doby mezi snídaním a obědem, před polednem, nacházíme název Halbmittag, jemuž odpovídá slovenské predobedie, na př. u Timravy II, 135: o desiatej posadali si chlapi, aby užili kus predobedia. Gregor Taj. v tom smyslu užívá na desiatu, v. citát nahoře, jinak je nyní běžné slovo desiatko. Doslova přeloženo je slovo Halbmittag ve významu doby denní u Kukučína: Takto čakaj do polpoludnia! Sobr. sp. 1920, VI, 151. Obdobně pro jídlo mezi obědem a večeří, v podvečer, je provinciální název středoněm. Halbabend, -brot, -essen. Ani tento název však nevyhovuje úplně, ačkoli mnohé hlásky by se již z něho daly dobře vyložiti, ale není v něm hlásky r, jež je uprostřed obou slovenských slov. Tomu požadavku však vyhovuje jiný provincialismus středoněmecký, t. Halberabend, o němž píše prof. Schwarz, že je to domácí výraz pro svačinu v západních Čechách (Českoslov. vlastivěda, sv. 3, str. 593). Srovn. P. Kretschmer, Wortgeographie d. hochdeutschen Umgangssprache, 1918, str. 551 (In Koburg, Hof bedeutet Halberabend… so viel als Vesper). Že to slovo na Slovensku žilo, vidíme u Kukučína, jenž i toto slovo, opět ve významu doby, doslovně překládá polvečier: Keď celá dedina bola schodená, o polvečier zastali pred školou Kuk. VII, 57 (1921).

Halberabend bylo přejato do slovenštiny dvakrát, na různých místech a snad i z různých dialektů německých, ale [293]v obou případech se německé dialekty, z nichž se přejímalo, vyznačovaly střídáním retných souhlásek, t. j. v : p; toto p na konci slova se píše spisovně ovšem b. Jinak řečeno, v nářečí německém, z něhož byla slovenská slova přejata, vyslovovalo se halw(e)rab(e)nd. To máme dosvědčeno na území našem v Das ält. Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch, str. 190 slovem halwen (halben). Svědectví této alternace máme také na Spišsku; na středním a východním Spišsku podle neuveřejněné studie prof. Šolce se říká halva, na západě pak halba a také i u nás běžné holba z něm. Halber. Obě slova slovenská se dále shodují ve stejném přejetí druhého slova složeniny, -abend; vynechávají z něho nejen e v nepřízvučné slabice koncové, ale také b. Obé se zajisté zakládá na podobné výslovnosti německé. Tak máme z dvouslabičného slova abend zde jen -ant; olevrant, havran(t), zrovna jako ve vulg. čes. fajront (Feierabend) (Fajront už? Kuk. VI, 29), jenže v našich slovech nenastalo ztemnění a—o. Stejně beze změny do obou slov přešlo r.

Při dvojím přejetí tohoto slova však máme také rozdíly, které způsobily dvojí různé znění téhož cizího slova. Havránka podržela počáteční h z něm. halw(e)r, v olevrant, ovrant h vypadlo, ale bylo tu původně, jak svědčí Bernolákem zaznamenaný vulgarismus holevrant, v němž není h přisuto, nýbrž je z původního slova cizího; ten tvar s h je tedy náležitý, původní. Jiný rozdíl je, že olevrant podržel l, havránka nikoli; ve skupině -lw- zaniklé l má připomenutá městská kniha České Kamenice v slově siwereyn m. silbereyn. Podle studie Šolcovy je vynecháno l v hobzajtka (Halb-) na Spišsku. Podržení a vynechání l se dálo asi podle různých dialektů, snad již německých. Na dialektické výslovnosti se zakládá různost střídnic za krátké a v slově halb: a zůstalo v havránka, ztemnělo v o v olovrant, podobně jako je v uvedeném již nahoře slově jednak halva, halba, jednak holba jednou a, po druhé o. E v slově halwer, slabé, již zaniklo asi v německé výslovnosti slova, a není ho proto v havránka, není ho však ani v ovrant; v holevrant, olevrant máme e, ale na jiném místě, což by se mohlo vykládati sice tak, že slabé německé e zůstalo, ale bylo při změně předělu slabik přesmyknuto: holver-ant, holev-rant. Pravdě podobnější je však, že v obtížné skupině -lvr- vznikla mírnící, podružná samohláska e/o, a to podle tendence jednotlivých slovenských nářečí, na západě e, ve středu o. Tady by bylo potřebí stanoviti přesně rozšíření tvarů s e a tvarů s o. Liptovský tvar ovrant vznikl z holwra(be)nt vypadnutím l, jako při havránce, a odpadnutím h, jako při olovrant, olevrant. Dlouhé á [294]v havránka je asi od původu, je již v âbend. Zbývá nám ještě zmíniti se o změně t v k, vlastně t vzniklého z d na konci slova. Cizí t se přejímá sice dosti často jako k; ze Spiše uvádím Štolcův doklad šmikňa, šmikeň, vedle šmitňa, Schmiede. Ale lépe se změna tato, jakož i změna rodu mužského v rod ženský u slova havránka dá vyložiti, abych tak řekl, doasimilováním přejatého slova k slovu domácímu v ostatku stejného znění: havránek, havránka.

Postup dvojího přejetí německého slova bych naznačil stručně takto: Halberabend, v dialektickém znění halwrabnd, — hawrant — havránka; holwrabnd — howrant — hovrant — ovrant; holevrant, olevrant, holovrant — olovrant.

Naše řeč, ročník 19 (1935), číslo 6-7, s. 289-294

Předchozí Antonín Profous: Jak třeba rozuměti jménu Chřibská, Kreibitz

Následující Jan V. Sedlák: Prof. E. Smetánka v národní obraně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1