»Hladovící« děti — děti trpící podvýživou

[Drobnosti]

(pdf)

-

Čím dál bolestnější se stává kapitola o »hladovících« dětech, píše se o nich už napořád, pohříchu také pořád ještě namnoze chybně, ač na to »Naše Řeč« již nejednou upozornila. Správný tvar je »hladovějící«; komu by ten tvar byl trochu dlouhý, může prostě mluviti o »hladových« dětech, jak říká lid. Přídavné jméno [187]hladový žije v Čechách od nejstarších dob až podnes a vytlačilo z živé mluvy stč. slova hladný a hladovitý, jichž se dosud užívá ve východní oblasti.

Proto nešťastný a nesprávný tvar »hladovící« lze nahraditi prostým slovem hladový stejně, jako slovo »hlad« v některých případech plně nahrazuje zbytečnou »podvýživu«. Říkáme tedy správně: děti mající hlad (nebo: jež mají hlad), trpící hlad n. také trpící nedostatkem stravy.

»Hladovějící« nebo tvarem nesprávné »hladovící« se ujalo jen napodobením německého příčestí »hungernd«; ale zakořenilo se tak pevně, že se stává vzorem, podle něhož vznikají nové nesprávnosti. V nejnovější době jsme čtli již o »churavících« dětech a vojínech, správný tvar by zase byl churavějící, anebo ještě lépe prostě po česku churavý. A snad se dočkáme i tvaru »žíznivící« místo českého přídavného žíznivý, tím spíše, poněvadž němčina má vedle »durstig« také »dürstend«!

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 6, s. 186-187

Předchozí Václav Ertl: Dům se staví — dům je stavěn

Následující Hřiště či hříště?