Slovník jazyka českého

Miloš Weingart

[Články]

(pdf)

-

Ostatek.

Pracuje se takto: V kanceláři se přidělují jednotlivé novočeské spisy spolupracovníkům, aby z každého pořídili slovník lístkový. Spolupracovníky jsou hlavně středoškolští professoři češtiny, universitní posluchači i někteří laikové. Spolupracovník dostane knihu, osmerkové lístky a návod. Nejprve dobře se obeznámí s jazykem přiděleného spisu a potom stránku za stránkou vypisuje, buď každé slovo v každém odstínu významovém jednou, nebo jen slova neobvyklejší anebo pouze slova docela zvláštní, jak se mu právě určí v kanceláři. To je trojí způsob vypisování, ustanovovaný podle toho, jak je kniha důležitá nebo kolik látky bylo již ze spisovatele sebráno. Vypisuje se tedy úplně nebo jen z části anebo toliko paběrkováním. Každé slovo se píše na zvláštní lístek. V le[45]vém hořejším rohu je heslo a výklad, uprostřed lístku citát s věrným zachováváním všech spisovatelových zvláštností jazykových, v pravo dole jméno spisovatelovo, název spisu, rok vydání, stránka a řádek, uprostřed dole odkaz na hesla příbuzná. Tak postupuje excerptor až na konec knihy. Posléze lístky srovná abecedně, spočítá a tento slovníček (z jedné knihy 100 až 7.000 lístků) odevzdá kanceláři. Tam se látka prohlíží, to jest probírá se lístek za lístkem a zjišťuje se, zdali pravidla pro vypisování jsou přesně zachovávána a zdali obraz o jazyce vypsané knihy jest úplný a správný. Není-li, vrací se úkol k opravě; bylo-li všem požadavkům vyhověno, předloží se rukopis schůzi komise ke schválení a honorování. Z lístku platí se odměna 3—5 haléřův (u mnichovského Thesauru 5 pf.). Schválené lístky se ukládají v krabicích, zatím z každého spisu zvlášť, a tam očekávají dalšího zpracování a jednou konečné redakce. Excerptorů je nyní 151.

Dosud tímto způsobem zadáno bylo na 600 úkolův a odevzdány byly slovníčky ze 406 spisů novočeského písemnictví krásného a též naukového. Nejvíce lístků má komise z Vrchlického, mnoho také již z Heyduka, jejž probrala celého, z Čecha a Machara. Celkem se zatím pracuje o devadesáti spisovatelích. Nyní roste látka zejména z prvního období obrozenského (1770—1820). Všech lístků je dnes v kanceláři přes 620.000 za pět let; z nich dosud schváleno bylo 580.000.

To však je pouze nepatrná část chystaných prací přípravných. Neboť ještě mnoho chybí z belletrie původní; vedle toho bude potřebí excerpovati také cenné překlady, hlavně starší (Jungmannovy a j.), rovněž tak probrati noviny a časopisy. A potom je zde ještě písemnictví vědecké a s ním spojená otázka názvosloví odborného. Zejména v tomto oboru chystané práce přípravné mají obzvláštní význam také obecně národní, neboť namnoze jde o to, aby stanoveny byly správné výrazy odborné. Komise již přede třemi lety rozeslala dotazníky po předních českých odbornících rozličných odvětví, aby se určil postup. Letos pak vyjednávala s Právnickou jednotou, s Maticí technickou a s jinými sdruženími odbornými, s nimiž společně hodlá sbírati potřebnou lístkovou látku.

[46]Další práce tato vyžaduje nových nákladů, a bude potřebí, aby odborné spolky a veřejné ústavy, které bohudíky právě v nynější době projevují opravdový zájem o ustálení správného názvosloví, přispěly komisi v práci i úhradě výloh. Komise totiž za dosavadních pět let vydala za sebrání 580.000 lístků, dosud schválených, úhrnem 43.500 K. Před válkou měla komise, mimo důchody z Akademie, podporu státní (6.000 K) a zemskou. I po obnovení těchto příjmů potřebí bude podpory se stran jiných. Práce přípravné zaujmou asi ještě čtvrtstoletí a jistě budou státi čtvrt millionu korun. Jungmannův Slovník potřeboval nákladu 12.500 zlatých, tedy desetiny, latinský Thesaurus rozpočten byl na 605.000 marek. Jsou to v našich okolnostech rozměry a sumy obrovské, ale nelekejme se jich; vždyť za ně vzniknouti má veledílo, které posílí rozkvět, bohatství a krásu naší řeči.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 2, s. 44-46

Předchozí Jaroslav Vlček: Několik slov o Blahoslavově Mluvnici české

Následující František Táborský: Nedorozumění