[Short articles]
-
»Venkov« dne 28. dubna: Lístky pro návštěvníky hostinců zavádí se v Uhrách (m. zavádějí). — V pražských ulicích válí se hromady smetí (m. válejí se).
Německý tisk obdivuje odvahu Angličanů (m. podivuje se odvaze). — Tamtéž: Zastupitelstvo okresu přísahá svorně s přísahou dne 13. dubna pronešenou (m. přisahá; s přísahou… pronesenou). — Tamtéž 22. března: Akce o vyhostění němčiny z polských škol (m. vyhoštění). — »Právo Lidu« dne 14. dubna: Doufáme, že tomu nepřátelé naši porozumí (m. porozumějí). — »Nár. Politika« dne 25. dubna: Vyzývá národ k podpoření jeho snahy (m. k podporování nebo k podepření). — Večerník »Práva Lidu« 22. března: Někde na této frontě je nyní zařazena také rakouská dělostřelba (m. zařaděna). — Tamtéž 9. února: Ostatní část výnosu směřuje proti nosení bluz a spodků předpisům neodpovídajícímu (m. proti nošení blúz a spodků neshodnému, neshodujícímu se s předpisy). — Vypsání literární soutěže (lépe: rozepsání). — Tamtéž 13. února: Dobývatel, nová tříaktová hra od Ledy (m. Dobyvatel). — Tamtéž: Již několik měsíců spí v tomto horkém popeli (m. popelu). — »Arbeiterzeitung« se ptá, jakým právem se smí Rakousko vměsovati do věcí státu neutrálního (m. vměšovati; vmísiti se, ale: vměšovati se). — »Nár. Politika« 12. března: (Lidé) nesmí ztráceti naděje (m. nesmějí ztráceti naději). — Večerník »N. L.«: Němci lhou stále (m. lžou). — »Venkov« 26. dubna: Dr. Witt přiznává dr. Lodgmannovi otevřenost, když říká, co Němci vlastně chtějí (m. uznává upřímnost dr. Lodgmanna, že říká atd.) — Tamtéž: Po válce Slované budou míti dosti možnosti stát, pakliže nebude respektována zásada sebeurčení národů, v jeho vývoji brzditi (nebude-li šetřeno zásady sebeurčování). — Tamtéž: Ministr vidí v něm akt nepřátelský vůči státu (m. čin státu nepřátelský; vůči, v oči se klade hlavně před jmény bytostí živých).
»Venkov« 26. dubna: Se svými předhůzkami o velezrádě by měli býti opatrni (m. se svými výčitkami velezrády…).
»Nár. Listy« 21. dubna: Nenosí se vousů (m. vousy). — Nebylo učiněno žádného rozhodnutí (m. žádné; lépe: nebylo nic rozhodnuto). — Aby se předešlo zlobě [183]jeho (m. aby se předešla jeho zloba, aby předešli jeho zlobu n. aby se zabránilo jeho zlobě. Předejíti se pojí se 4. pádem: pýcha předchází pád.). — »Nár. Politika« 25. dubna: Amerika chce předejíti německé ofensivě (m. německou ofensivu). — Návrh nalezl ohlasu (m. ohlas, n. došel ohlasu). — »Venkov 26. dubna: Feudálům bude muset platiti i boj náš (místo proti feudálům bude musit směřovati, se obrátiti i boj náš). — »Lidové Noviny« 16. února: Zvykáte si na světský smích (m. zvykáte smíchu). — Večerník »Práva Lidu« 20. března: Vražda dítěte, kterou spáchati měla mladá žena (m. kterou prý spáchala). — »Národní Politika« 31. března: musíme pracovati na mravním obrození všech vrstev národa (místo o mravním obrození). — Posl. Wolf prohlásil, kdyby Ústř. Matice Školská nebyla, že by dávno uzavřené území německé stalo se skutkem (m. kdyby nebylo Ústř. Matice Školské, že by… dávno se bylo stalo skutkem). — Méně majetní jsou nejméně s to, opatřiti si jiné potraviny (m. jsou s to, aby si opatřili jiné potraviny). — »Večer« 10. března: Dostaneme od Ameriky miliardy, jež potřebujeme (m. jichž potřebujeme). — »Právo Lidu« 19. ledna: To je taktika průtahů, jakou si právě přejí Němci (m. jaké si přejí). — Tamtéž 7. dubna: Jaký mír si přejí české ženy (m. jakého míru si přejí č. ž.). — »Večer« 11. dubna: Mnoho již nepracoval, poněvadž ubývala síla (m. ubývalo síly).
Večerník »Práva Lidu« 29. března: »Matin« píše, že nadejde brzké zasažení silné franc. armády. V proudu nalézající se bitva nepřivodí porážku ani francouzské ani anglické armády (m. »Matin« píše, že brzo zasáhne silná franc. armáda. Právě sváděná (n. trvající) bitva nezpůsobí porážky ani franc. ani angl. armády). — Sdělení to neodpovídá stylisací zcela pravdě (m. Zpráva ta v tom znění se neshoduje s pravdou). — »Nár. Listy« v insertní části: Dna, tato nejtrapnější nemoc lidstva, způsobena jest zmnožením kyselinou močovou. Tuto nejlépe odstraníme pijíce denně vlažnou luhačovskou Vincentku, která jest pravou Gicht-Wasser, a tím předejdeme záchvatům (Tento německý výraz kromě ostatních chyb přímo křičí!). — »Večer« 10. dubna: Náš vývoz tvoří jen nepatrný zlomek těch ohromných obnosů, které potřebujeme na zaplacení nejnutnějších surovin a potravin (m. jest jen nepatrným zlomkem těch ohromných peněz, kterých potřebujeme…). — »Pondělník«: »Omladina«, list mládeže socialistické, přináší nadšený článek pod titulem Sbratření české demokracie skutkem (!): Nebuďtež rozdělenými, kdož jste bratřími! — »Večer« 9. února: Nařízení obsahuje ustanovení o osvětlování místností obchodních, hostinských a kavárenských podniků a ukládá omezení osvětlení soukromých bytů na nejmenší míru. — »Nár. Listy« 27. listopadu: Návrh na odepření schválení císařského nařízení (m. návrh, aby bylo odepřeno schváliti cís. nařízení). — Zahájení zostření ponorkové války. — Obmezení cestování v Uhrách (m. zostření p. v. zahájeno; cestování v Uhrách bude obmezeno). — Tamtéž 21. září: Vůči důsledné zdrželivosti dr. Seidlera vůči záležitostem, zabírajícím pozornost všech ná[184]rodů rakouských nelze se ubrániti podezření, že předseda vlády pomýšlí na jiné kroky m. hledíme-li na zdrželivost dr. S. k věcem atd.
Poblíž vyšehradského tunelu jest tento nápis: Nebezpečí padajících úlomků skály. Použijte druhý chodník (místo: Pozor! Skála se drobí. Zde padá kamení se skály. Nechoďte tudy, nebo: Užívejte chodníku druhého!)
»Právo Lidu« dne 21. dubna: Hr. Czernin neštítil se nazvati aspirace latinských národů bláznivými utopiemi. — Likvidační mír nemůže přijati ani Itálie ani dohoda. Zajisté by čtenář neměl křivé představy o věci, kdyby četl, že hr. Cz. nazval snahy (tužby) latinských národů bláznivými přeludy (bláhovými sny). — Odříkavý mír nemůže přijmouti I. ani d. — »Venkov« 27. dubna: Dr. Seidler pravil, že jeho názor se identifikuje s intencemi J. V. (m. se ztotožňuje se zámysly, snahami). — »Večer« dne 6. prosince: Úřední zprávy oznamují stereotypně (pořád stejně, nezměněně). — »Venkov« dne 11. března: Které sorty hrášku se nejlépe osvědčily. Nebožtík Fr. Bartoš se hněval, psal-li kdo, že máme dva druhy vína a p. místo: dvoje víno a p. Co by byl tomu řekl, kdyby byl četl v nedělním čísle našeho nejrozšířenějšího rolnického deníku už v nadpise a pak dále v článku napořád slovo sorty? Zde tedy by si byl přál najisto nadpisu: Který nebo jaký hrášek se osvědčil nejlépe. — »Večer« dne 29. dubna: Řecko neuzavře separátního míru (zvláštního nebo: samo o sobě). — »Venkov« 27. dubna: Projev, jenž vyvolal sensaci (jenž vzbudil, způsobil rozruch). — Nám stačí fakt, že jednou veřejně přibito, jak vypadají oni mužové, kteří viní nás z velezrady a denuncují naše lidi a staví pro ně šibenice (nám stačí to… a udávají naše lidi a stavějí pro ně šibenice). — V internacionále hrají jistou roli (m. úlohu). — Neudržitelný system rak. výživy (soustava). — Kongres pověřil jej funkcí referenta pro zahraniční záležitosti odevzdáním ratifikačních listin (m. sjezd p. jej úkolem zpravodaje pro věci zahraniční, odevzdav mu schvalovací listiny). — »Nár. Politika« dne 25. dubna: Vandéremova variace na staré théma manželského trojúhelníku má nejeden původní moment. — Že své divadelní metier ovládá dokonale, …že akce i dialog plyne hladce… rozumí se u pařížského autora, odchovaného nejlepšími tradicemi salonní komedie, samo sebou. — Ducrosta hrál s hladkou jistotou slova i gesta p. Pražský, jenž zvlášť pěkně podal psychický proces ve třetím aktu až k onomu theatrálnímu závěrečnému gestu… Paní Šť. velmi jemně odstínila passivitu prvního dějství od koketní výbojnosti druhého.
Na konec výňatek z »Večera« ze dne 6. prosince: Špatné informace »Práva Lidu« odhaluje 1. č. »Socialistických listů«, jež se ohražují (spr. ohrazují) proti invektivám orgánu strany, který se vrací do svých neblahých tradicionelních kolejí, a konstatují, že posl. Modráček omlouval účast posl. Maštálky na schvalování válečných půjček bez parlamentu právě k vůli předákům strany soc. demokratické, kteří udělili jaksi národní sankci, aby posl. Maštálka neústavní operace finanční kontrasignoval. — Může-li tomu všemu rozuměti prostý čtenář venkovský?
Naše řeč, volume 2 (1918), issue 6, pp. 182-184
Previous Karel Pelant: Čest budiž prvním
Next Václav Ertl: Dům se staví — dům je stavěn