Časopis Naše řeč
en cz

Jaký je původ a skloňování jména polského generálního inspektora Edwarda Rydze-Śmigłého

Bohumil Vydra

[Články]

(pdf)

-

Při nedávné cestě generálního inspektora polské armády Edwarda Rydze-Śmigłého do Paříže objevilo se jeho jméno velmi často i v našich novinách. Bylo však vidět, že toto slovanské jméno působí našim novinářům hodně starostí, ba ani vážení mužové vědy nevěděli si s ním leckdy rady. Vynořily se podivné výklady i o jeho původu, ač prostým nahlédnutím do většího polského slovníku bylo možno těmto rozpakům se vyhnouti.

Rodové jméno polského generálního inspektora je Rydz. Toto slovo se v obecném svém významu rovná čes. slovu »ryz-ec«, které je také téhož původu jako slovo polské. Slovo »Śmigły« je adjektivní přívlastek, který byl podle novinářské verse připojen ke jménu tohoto polského důstojníka samým maršálem Piłsudským. Slovník Varšavský uvádí toto adj. jako slovo v dnešní polštině málo užívané. Význam může míti několikerý; nejčastěji se vyskýtá ve významu »štíhlý« (spíše stpol., rovná se pak obecnějšímu »smagły«) nebo ještě častěji s významem »mrštný, hbitý«. Rydz prý dostal přívlastek »Śmigły« k svému jménu skutečně pro mrštnost a hbitost, kterou prokázal za světové války ve vojenských oddílech Piłsudského. Rydz užíval tohoto jména často také za pseudonym.

Jak třeba toto osobní jméno skloňovati? V polském tisku nalézáme toto jmenné spojení ve dvojí podobě: Rydz-Śmigły i Śmigły-Rydz. Čteme na př. v polském listě »Warszawski Dziennik Narodowy« ze dne 8. září t. r.: Powrót gen. Rydza-Śmigłego vedle: wizyta generała Śmigłego-Rydza atd. Z uvedených polských příkladů je zároveň zřejmo, že Poláci skloňují náležitě obě dvě části tohoto příjmení (a ne, jak se u nás doporučovalo, ba i psalo, jen jméno přídavné). My ovšem u subst. užívati budeme koncovek vzorů měkkých, tedy: Rydz Rydze Rydzovi atd. (polština má při skloňování subst. tvrdých i měkkých koncovky stejné), slovo »Śmigły« pak budeme skloňovati podle adj. tvrdých, tedy: Śmigły Śmigłého Śmigłému atd. (stejně jako skloňujeme na př. polská příjmení Borowy — Borowého atd., Krasicki — Krasického atd.; tvrdé ł můžeme ovšem v tisku na[208]hraditi naším nerozlišeným l). Počínáme si zde stejně jako u jména dnešního polského předsedy vlády Sławoje Składkowského; proti skloňování tohoto jména se v našem tisku celkem nechybuje.

Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 8, s. 207-208

Předchozí Václav Polák: Lexikální a etymologické drobnosti I. (káva – kafe)

Následující Jiří Haller: Anthropologie středoafrických pygmejů v belgickém Kongu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1