České názvosloví společenských her

Arnošt Kraus

[Drobnosti]

(pdf)

-

F. Strejček vykládá v článku »České názvosloví společenských her« (NŘ. XIX, 303 n.) výraz vrhcáb jako složeninu ze slov vrh a cába (nádobka k házení kostek). Bezpečnější jest ovšem výklad z německého werfzabel, v němž zabel je latinské slovo tabula; t- zde přešlo v horní němčině v z-. Ze slova vrhcáby se cába osamostatnila, přešla však z desky na druhou součást předmětů ke hře potřebných, na kostku.

»Germánské« Daus a české touš pocházejí z francouzské číslice douze — str. 307 —, kotr z quatre, ciňk z cinq, žíž (staroněm. ses) ze sex; dryje je německé drîe, nynější drei.

Flus podle verše »Města chtí míti tři touše« nemůže býti hra »jedenadvacet«, v níž hráč chce mít nejvýš touše dva; jde o hru podobnou hazardnímu pokeru nebo rodinnému »à la guerre«. Meče — str. 306 — nazývají se dnes špády, it. spada.

Tolik poznamenávám jako naprostý nehráč karet.

Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 6, s. 154

Předchozí Cumploch

Následující Hříčky se slovy