Krapet

[Drobnosti]

(pdf)

-

(NŘ. XX, 72 n.) Lidové noviny 2. IV. 1936 vzaly v ochranu Vášův-Trávníčkův Slovník jaz. českého proti výtce, kterou jsme otiskli v předešlém sešitě NŘ. Jeden z autorů Slovníku se pokouší zeslabiti naše důvody, avšak ve skutečnosti je svou obranou spíše ještě posiluje. Píše doslova: »Je pravda, že v recensi nesouhlas s větou »krapet se zakoktal« je projeven jen proložením slova krapet, ale aby nebylo pochybnosti, jak se NŘ. dívá na užití slova krapet v tomto spojení, je v rejstříku zřetelně pověděno: »krapet se zakoktal, spr. trochu«. Je-li správné trochu, je nesprávné krapet, tertium non datur. Rejstřík smíme snad pokládat za podstatnou část NŘ. a rejstřík k V. roč. si sestavil V. Ertl sám. On v rejstříku zřetelně vysvětlil, že spojení »krapet se zakoktal« místo »trochu« pokládá za nesprávné. Vytýkajíc nedopatření autorům Vášova-Trávníčkova Slovníku, nynější redakce NŘ. tedy polemisuje vlastně s nebožtíkem V. Ertlem. Ale proč se nepřiznat přímo ke změně názoru, jako to již redakce NŘ. učinila tolikrát? Bylo by to prostší a pravdivější.« Sám jeden z autorů Slovníku jaz. českého tedy potvrzuje naše výtky: 1. Nikde v NŘ. autoři Slovníku nenašli, že by NŘ. zavrhovala slovo krapet v rozšířeném významu »trochu«, »i když nejde o malé množství tekutiny«; jejich oprava se tedy dostala do Slovníku jaz. českého opravdu jen nedopatřením. 2. Neužili za svůj pramen textu NŘ., nýbrž toliko rejstříku k němu a údaje rejstříku zcela neodborně zevšeobecnili, ačkoli se zřejmě [121]každý takový údaj vztahuje jen k určitému místu NŘ., uvedenému v rejstříku číslicí stránky. 3. V Ertlově referátu se nevytýká spojení »krapet se zakoktal«, neboť v textu je zvláštním tiskem vyznačeno jen slovo krapet, nikoli celé spojení. 4. Právě proto, že nahlíželi jen do rejstříku, ušlo autorům Slovníku, že se v onom Ertlově referátu nevytýká nesprávný význam slova krapet, nýbrž toliko jeho nesprávné, čistě individuální užití. (Srov. ještě slova shrnující smysl odstavce, v němž je tato Ertlova výtka obsažena: »Bylo by třeba někde opisovati celé sloupce, abychom svéráznosti překladu nezůstali nic dlužni«.)

Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 4-5, s. 120-121

Předchozí O. Kolman: Ćuprija

Následující Krejčovské názvosloví