K. E.
[Short articles]
-
Mínění »Pravidel« i »Naší řeči« se shoduje: za každou zkratkou je třeba psáti tečku. Ale praxe se od tohoto pravidla velmi často liší. Za zkratkami, které vznikly z počátečních písmen nějakého jména nebo názvu, vždy tečku nevidíme. Píše se ČSR, MŠO, MNO, ČOS, ba dokonce také JUDr, MUDr, Dr (tak důsledně E. Beneš v knize »Světová válka a naše revoluce«). Myslím, že ta praxe má pravdu. Důvod, proč děláme tečku za zkratkami obyčejnými, není při zkratkách iniciálkových již tak přesvědčující. V obyčejných zkratkách (na př. r., t. r., t. m. a pod.) má tečka přímo funkční význam, bez ní by zkratka přestala být zkratkou anebo aspoň srozumitelnou zkratkou, kdežto v zkratkách iniciálkových už sama typografická úprava (velká písmena, versálky) naprosto dostatečně označuje, že máme před sebou smluvenou zkratku. Zajímavé je, že velkými písmeny zkracujeme i takové jméno, v jehož nezkráceném textu velkých písmen (kromě prvého) užíti podle dosud platných pravidel nelze. (Jinou praxi mají v Lidových novinách, kde píší a tisknou zásadně Lidové Noviny, Národní Listy, Naše Věda, Naše Řeč a pod.) To nasvědčuje tomu, že velká začáteční písmena mají v zkratce jiné poslání, protože bychom jinak psali a tiskli N. ř. nebo Nř. Velká písmena se do iniciálkové zkratky dostávají proto, aby zřetelněji a jasněji zkratku graficky zachytila. Tečka za ní sice ještě může být, ale není jí nezbytně třeba a v některých druzích tisku dokonce z esteticko-grafických důvodů překáží. Navrhoval bych proto, abychom se do té tečky za iniciálkovými zkratkami nenutili.
Naše řeč, volume 19 (1935), issue 5, p. 157
Previous Z našich časopisů