Názvy obyvatel s příponou -jan

[Short articles]

(pdf)

-

(E. B. v B.) Přípona -jan’, kterou se tvoří jména obyvatelská, bývala v staré češtině rozšířena ještě o příponu -in’, takže na př. ke jménu město znělo jméno obyvatelské měštěnín, ke jménu Praha Pražěnín, ke jménu země zeměnín, ke jménu dvór dvořěnín atd. Množné číslo všech těchto jmen mělo příponu -ané, tedy bez koncového -in’, na př. měšťané (s přehláskou měštěné), Pražané, zemané, dvořané atd. Tato kratší přípona časem zobecněla i v čísle jednotném, a tak vzniklo novočes. skloňování zeman, zemana atd. Příponou -jan se tvoří jména obyvatel i v době nové, na př. New-Yorčan, Australan, Leningraďan atd. Avšak hláskové změny, které vznikají spojením koncové souhlásky základního kmene s počátečním j přípony -jan, neshodují se vždycky se změnami, které shledáváme v útvarech staročeských. Na př. ke jménu Brod bylo staročeské jméno obyvatelské Brozěnín, Brozěné, neboť skupina -dj-, která tu vznikla na styku základního kmene a přípony -jan, měnila se tehdy v z (srov. na př. hraditi — hrazen, saditi — sázeti a pod.); tento útvar je zachován podnes v místních jménech Brozany, Brozánky. Dnes však už pravidlo o změně dj v z v jazyce neplatí, a proto se útvary, které nově vznikají, liší po stránce hláskové od útvarů staročeských. Proti stč. Brozan máme nč. Broďan, stejně jako na př. proti starému příčestí hrazen (k hraditi), buzen (k buditi) atd. máme nová příčestí hromaděn (k hromaditi), soustředěn (k soustřediti), tříděn (k tříditi) a pod. Původní skupina dj se tedy dnes neměkčí v z, nýbrž v ď, a slova jako Broďan se nám dnes jeví tak, jako by byla utvořena příponou -an, jež se připojuje ke kmeni základnímu s koncovou souhláskou změkčenou, jestliže se ovšem [125]tato souhláska měkčiti může. Podle toho by ke jménu Lhota znělo jméno obyvatelské Lhoťan, ke jménu Kúty Kúťan, ke jménu Lanžhot Lanžhoťan atd. Kdybychom chtěli utvořiti tímto způsobem obyvatelské jméno k složenému místnímu jménu Nová Ves, znělo by asi Novovsan. Připomínáme však k tomu, že se místo takovýchto názvů obyvatelských často užívá zpodstatnělých jmen přídavných, na př. Novoveští, Kútští, Brodští, Lhotští a pod.

Naše řeč, volume 19 (1935), issue 4, pp. 124-125

Previous Jména ulic

Next Obrněnec