Ryčka

Em. Černý, Red. (= Redakce)

[Drobnosti]

(pdf)

-

V Naší řeči XVIII, 122 se v čl. »Lidové výrazy« mezi výrazy sebranými p. kat. J. Baťhou na Benešovsku uvádí slovo ryčka s významem »lopata« na rozdíl od rovného ostrého rýče. Pochybuji, že by se tu jevil jen krajový rozdíl v lidových pojmenováních, spíše je to omyl. Do svého 32. roku jsem žil na venkově. Lopatu jsem nikdy neslyšel pojmenovat jinak než lopatou. I slovo ryčka znám od svého dětství. Je to nástroj podobný malému rýči, dole rovnému a širokému, a loupá se jím drn, neboť k této práci se nehodí dobře ani rýč ani lopata. Rýč jde příliš [64]do hloubky, lopata je na to příliš měkká a mimo to by kraje drnu jen nepravidelně potrhala, nehledíc ani k tomu, že by vrstva země, již nutno zároveň s drnem loupat, byla nepravidelně vysoká; drn se pak láme. Při práci ryčkou se však pláty drnu přesně nařeží předem a ryčkou pak jen podeberou a pěkně od spodní země odříznou tak, že drn má spodní vrstvu všude stejně silnou a hodí se ihned k obkládání bez jakékoli další úpravy.

Spojení ryčka = lopata vzniklo patrně z nesprávného porozumění a z neznalosti účelu, který má rozličné nářadí na venkově. To je možno dobře pochopit u lidí, kteří s venkovským životem nesrostli od dětství.

Em. Černý

*

Pan odb. uč. E. Černý píše o této věci jistě proto, že ji dobře zná, a jsme mu vděčni za jeho poučení. Slovo ryčka zaznamenal už Kott s významem »rycí lopata«. Budeme svým čtenářům vděčni, oznámí-li nám, v jakém významu toto slovo sami znají.

Red.

Naše řeč, ročník 19 (1935), číslo 2, s. 63-64

Předchozí Pohrouziti, pohroužiti

Následující Karel Titz: Slečna