Časopis Naše řeč
en cz

Ještě studentská jména dávaná profesorům

V. H.

[Drobnosti]

(pdf)

-

(Z mluvy valašských studentů.) 1. Podle tělesných vlastností. Holohlavému profesoru se říká Kokos, Kaštan nebo Koleno. Nápadně plavé vlasy má Šiml. Malý je Cvoček, a je-li při tom ještě vyzáblý, je Hurvínek; malá a tlustá učitelka ručních prací je Kača (chodí zvláštním kolébavým způsobem). Tělocvikáři, který má dutý hlas, často křičí a připomíná zjevem vůdce Němců, říká se Hitler, pro vadnou výslovnost má jeden z profesorů přezdívku Štyška (č i ř mu znějí jako š). Loknes se začalo říkati nápadně ošklivé učitelce v době, kdy noviny hodně psaly o nestvůře v Loch-Nessu. Nepříliš dokonalé nohy profesorovy daly podnět k přezdívce Preclík, hřmotný a holý historik je Apis (podle posvátného egyptského býka). — 2. Podle duševních vlastností. Přísný a obávaný profesor se jmenuje Hrůza, Kočka je zlobivý a svítí očima, strach budí Tygr. Ředitelé a starší profesoři dostávají důvěrné přezdívky Staříček nebo Praotec. — 3. V přezdívce jsou obsaženy vlastnosti tělesné i duševní. Semetrika je přezdívka učitelky tlusté a neoblíbené, Budha znamená profesora malého, tlustého, holého, spokojeně vypadajícího. — 4. Podle ústroje. Liška je profesorka, která má i při vyučování na krku liščí kožišinu, Modrý kufr se říká širotělé učitelce (zde je tedy v přezdívce zhodnocena i vlastnost tělesná), která si libuje v modré barvě šatů; bílý oděv dává jméno Zedník. — 5. Podle oblíbených rčení. Přezdívku Normálně dostal profesor, který často užíval tohoto příslovce. Domnívá-li se profesor o žácích, kteří nejsou dostatečně připraveni, že »honili karasy u potoka«, sám je nazván Karas. Jméno Ďoura [253]v kouži dostal profesor podle nápadně dialektického tvoření slov. — 6. Podle oblíbených námětů školních. Erlkönig je němčinář, který často zkoušel stejnojmennou Goethovu báseň, Funga chřapáčovitá přírodopisec, který hodně mluvil o skupině hub (Fungi = lat. houby) chřapáčovitých. Ferol důsledně vyžaduje Ferolovu metodu násobení; profesoru, který rád mluví o politice, říká se Polytýka (poněvadž to slovo tak vyslovuje). — 7. Podle přezdívek, dávaných studentům: Klacek, Prevít, Osílek, Pacholek, Manažer (tento profesor říkal třídě »zvěřinec«). — 8. Jména dávaná z oboru profesorova, často s nevalně lichotivou kritikou osobnosti. Trojhran lysý se nazývá plešatý geometr, přírodopiscům se říká Blboun nejapný, Psineček bílý nebo Travička (na hospodářské škole). — 9. Podle sklonů a nápadných zvyklostí. Pralinka byl profesor, který často jedl ve škole pralinky. Profesorům, kteří chválí pití piva, říká se Tekutý chléb (podle přísloví, že »pivo je tekutý chléb«) nebo Malé pivo. — 10. Zkomoleniny jmen (jakási hypokoristika). a) Z příjmení: Rompus (se změnou koncovky), Noha, Nožka (obé změnou zdrobňovací koncovky) nebo Nohýl (se zhrubovací koncovkou -ýl, o které se ve škole vykládává). Profesor Švec je přejmenován na Šidlo, profesor Kratochvil je znám jako Kraťas nebo Kraťounek. b) Z křestních jmen: Simeonek, Simoš. c) Z celého jména: Šárl Koty (srov. třeba Anny Ondra) — od té doby, kdy tento učitel překvapil třídu znalostí filmu. Vynalézavost studenstva v tomto oboru je i u nás svěží, ale všeobecně se pozoruje, že sklon, tvořiti profesorská hypokoristika (což jiného to je než projev rodinné lásky?), je menší na školách odborných než na středních nebo měšťanských.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 8, s. 252-253

Předchozí Interpunkce na vysvědčeních

Následující Dr. Josef Šmahel: Kabel, kabele

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1