Časopis Naše řeč
en cz

Divoké kvítí z novinářských luhů

X. Y.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Bují čím dál divočeji a vyskytují se v něm kvítka, o nichž jsme myslili, že již dávno vyhynula. Snad se kdosi probírá ve starých »brusech« a vybírá z nich věci, které tam byly nejpříkreji odsuzovány, aby milované řeči české zasadil hodně nových ran. Vizme z mnoha málo:

»Národní Listy« dne 30. září: Od dalšího toku světových událostí bude záležeti, jakou formu si na příště dovede utvořiti spolužití národů (m. Na dalším vývoji světových událostí bude záviseti, v jaké způsobě budou příště národové spolu žíti).

Tamtéž: Válka dosud trvá a všichni národové béřou na ní podíl (m. a všichni národové mají na ní podíl, nebo: se jí účastní. Béřou je vůbec hrubá chyba m. berou).

Tamtéž 5. října: »Vláda učiní četné projevy pro pokračování ve válce. Tyto projevy pozůstávati budou nejen z oficiálních řečí, nýbrž i z uspořádání intervenistických sdružení«. Ptáme se: může-li tomu rozuměti obyčejný čtenář? Domnívali jsme se, že krásné obraty: pozůstávati z něčeho, bráti (!) podíl jsou již na odpočinku, ale pořádně jsme se mýlili. Věta uvedená by zněla správně: Tyto projevy budou se skládati nejen z… nebo: takové projevy se stanou nejen z úředních míst, nebo prostě: úředně), nýbrž také od sdružení (spolků) zákročních (pro zakročení). Slovo »uspořádání« jest hříšný překlad německého: Veranstaltungen, což znamená schůze, shromáždění, průvody a podobné projevy. — Ještě pěkněji to řekly [278]»N. L.« dne 29. září, píšíce: Naše zločiny pozůstávaly v tom, že jsme naše smýšlení nezapřeli! Kdyby se řeklo: Naše zločiny záležely v tom, že jsme nezapřeli svého smýšlení, bylo by to patrně tuze školácky správné.

Večerník »Práva Lidu« dne 12. října: Pro a proti českému státu (m. pro český stát a proti němu).

Tamtéž 13. října: Úřad pro výživu lidu zabavil celou letošní sklizeň zelí, která má býti předána (!) továrnám na kysané (!) zelí ku zpracování (m. která má býti odevzdána továrnám na kvašené nebo kyselé zelí ke zpracování n. aby je zpracovaly).

Tamtéž 1. října: Co vám poví moderní banky? (m. povědí).

Tamtéž: V zemi, již možno nazvati komorou, oplývající vším bohatstvím životních potřeb, široké vrstvy obyvatelstva, dělnictvo, živnostnictvo a stavy střední v pravém slova smyslu hladoví a strádají (m. hladovějí).

»Národní Politika« dne 6. října: Rektorát university vydal ohlášení, že přednášky počínají bezprostředně po zápisu, protože prý později bude snad nutno vzhledem k obtížím vytápěcím zavésti chladnové prázdniny (m. že přednášky se počínají přímo po zápise… dáti prázdniny pro chladno nebo: chladniny. — Slovo »bezprostředně«, přeložené z německého unmittelbar, vytisklo už úplně pěkná slova česká. Již Matiční Brus upozorňuje, že možno říkati m.: v bezprostředním okolí — v nejbližším, samém okolí, místo: bezprostřední dojem — přímý, místo: bezprostředně následoval — v patách ho následoval atd.

Tamtéž 9. října: Strany většiny žádají od kancléře nedvojsmyslné (!) prohlášení. Krásné nové slovo! Původ: unzweideutig. Dobrý Čech by žádal po kancléři jasného, upřímného, nepokrytého, poctivého nebo určitého prohlášení.

Tamtéž: Jeho přítelíček E. H. Wolf nápadným způsobem se šetří. Tedy on sám sebe šetří, že? A přece se chtělo říci, že způsobem podivuhodným, zvláštním, okatým nebo neobyčejným se šetří jeho přítelíčka Wolfa. Jest zajisté veliký v tom rozdíl, šetřím-li se sám či šetří-li se mne. — Podobně se čte ve Večerníku »Práva Lidu« dne 8. října: Podle zákonných předpisů mají se užitkové krávy co nejvíce při rekvisicích šetřiti. Patrně se to podle pisatele milým kravám uložilo, aby se nerozčilovaly, nýbrž raději šetřily, až na ně rekvisice dojdou; ale zákonné předpisy chtí, aby se užitkových krav šetřilo.

Tamtéž čteme: Otázku tu je povinen zodpověděti jak agrární tisk, tak agrární organisace (m. Na otázku tu je povinen odpověděti). Obě otázky budou zodpovídány s neděle (m. na obě otázky bude odpověděno). Německá vazba: zodpověděti něco přímo jako morová nákaza se rozmáhá. Také časování se znamenitě zdokonaluje. Nejen že dítky čím dál víc hladoví (m. hladovějí) a Ústřední spolek českých žen nestačí dávati výzvy do novin, aby se přispělo korunkou na hladovící dítky (m. hladovějící dítky), Rusové i Rumuni podle »Večera« pomýšlí (m. pomýšlejí) na další ústup. Krásy Prahy rovněž pořád mizí (m. mizejí) a pracuje se málo, aby ty mizící (m. mizející) krásy se zachovaly. Nestaví se (m. nestavějí se) tomu překážky v cestu. — Důvěru k poslanci sdílí (m. sdílejí) s [279]námi i stoupenci jiných stran. — Obmezení dopravování zboží trvá pořád (m. obmezené dopravování nebo obmezení dopravy, obmezená doprava). — Velmi jsme se potěšili požadavkem »Nár. Listů« ze dne 27. září, aby Němci upustili od starého omylu o svém poslání; to jest úkol, s něhož (!) nejsou (m. s nějž, s který). Podobně »Venkov« míní, že proslulost, které se mu dostalo přes noc takměř (!) po celém světě, vábila jej k cílům, s nichž není (m. s něž, s které není). — Někdy jedny noviny touž věc přeloží správně, druhé méně správně. »Nár. Listy« přinesly zprávu o zákazu ničení kostí, »Nár. Politika« týž den psala o zákaze ničiti kosti. — Rozsudky smrti v Polsku jsou prý záležitostí stále aktuelní; proč ne: věcí stále naléhavou, palčivou?

Naprosto však nestačíme na opravu tohoto výňatku z »Nár. Listů« ze dne 27. září: Peremptorický zákaz — toto apprioristické veto, s nímž se (»Neue Freie Presse«) zejména obrací proti osobě dra. Kramáře s možností zasednutí na bývalém jeho místě v parlamentě, svědčí o staré právní bezzásadnosti »Neue Freie Presse«. Dobré zažití, páni čtenáři!

»První, co na novém ministerstvu napadá, jest jeho vyslovený koaliční ráz«: tak překládají »N. L.« v č. 259 něco, co německy znělo asi »das erste, was an dem neuen Ministerium auffällt, ist sein ausgesprochener Koalitionscharakter«. Vyslovený (místo poctivého zřejmý, nepochybný, patrný a pod.) je slovo již velmi v našich novinách zahnízděné, ale proto přece zbytečné; napadati v tomto významě je nejnovější doklad jazykové zotročilosti našich novinářů. Po česku by se řeklo, že to je divné, bije v oči nebo do očí (ne vytýká oči, jak jsme nedávno čtli v témže časopise: to znamená tolik, co pouhé vytýká, t. j. vyčítá).

Jindy, zase v »N. L.«, bylo komusi na čemsi »nejpřekvapivější to, že…«. Jen aby se nemusil Čech vyjádřiti jako Čech (na př. slovesem, »nejvíce překvapuje, že…«), aby se neuchýlil o vlas od německé předlohy (»am überraschendsten«). To bylo v článku přeloženém; ale, snad týž novinář v původním úvodníku o zatčení dra. Kramáře píše, že tenkrát »nikdo neměl vědět o tomto otřesném dějstvu« (erschütterndes Ereignis): i zde by poctivý Čech užil slovesa a mluvil by o události, která by každým otřásla. Zdá se, že nyní jest nejdůležitějším úkolem českého slovnikářství, nechce-li se opozditi za duchem času, vzíti německý slovník a kde jaké německé slovo, kde jaké německé rčení tak věrně převésti v české hlásky, aby neušla ani špetička německého způsobu myšlení. Nač máme mysliti po česku?

Podvýživa (a j.). Proč ne prostě: nedostatečná, slabá, málo vydatná, chabá, chatrná, bídná výživa? — Podobně místo nadvýroby (nadprodukce) možno vystačiti výrobou — ovšem nadměrnou, nepoměrnou, zbytečně hojnou, přebytečnou. — Podučitelů již není, »nadučitel« říkali a snad ještě říkají na Moravě, v Čechách máme řídící učitele. — Vícepráce straší pořád; práce přespočetná ještě ji nevytiskla a již je tu nestvůrná sestra vícepráce: vícehodiny m. přespočetné hodiny.

[280]Předstupeň. »… není pochyby, že to byl jen předstupeň vlastní práce vědecké. Spensiphos ustrnul jen na tomto předstupni«. (L. F. 1917. II. str. 89.) Snad to byla průprava, příprava, první stupeň, úvod atd. — Podobně nečeské a zbytečné slovo je předporada, jak se dnes často říká a píše; proč ne předchozí nebo přípravná porada? Předjunobrana je ohavnost, utvořená kterýmsi ředitelem střední školy, o níž snad přece netřeba se báti, aby se neujala.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 9, s. 277-280

Předchozí V. E. (= Václav Ertl): »Řiditel« — ředitel

Následující Antonín Klášterský, Václav Flajšhans: »Měsíční čeština«

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1