[Drobnosti]
-
(S. M.) Tvar Králové je 2. pád jedn. čísla od jména králová, které bývalo v staré češtině s významem »regina« vedle tvaru královna, běžného i dnes. V Dalimilově kronice na př. se čtou obě ta slova vedle sebe jako označení téže osoby: Mechilda, lombardská králová…, ta králová…, o téj královně jest mnú opuščeno (viz Stč. slovník; vedle toho znamenalo slovo královna v staré češtině královu dceru, viz t.). Proto se ve spojení Králové Hradec první slovo neskloňuje, neboť je to přívlastek neshodný. Pořádek slov v tomto místním jméně je ustrnulý, podobně jako ve výrazech »mám hlavy bolení«, »zlé smyslů mámení, »po slunce západu« a pod., t. j. ve výrazech s přívlastkovým genitivem na začátku (viz Gebaurovu-Ertlovu Mluvnici českou II, 1926, 62). Dnes se ujímá také znění Hradec [58]Králové, upravené podle pořádku slov dnes obvyklého, t. j. s neshodným přívlastkem na druhém místě. Přídavné jméno k tomuto jménu místnímu zní královéhradecký (nikoli »králové-hradecký« ani »královohradecký«).
Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 2, s. 57-58
Předchozí Je to pro kočku
Následující Lidové výrazy