Holohlavý

[Drobnosti]

(pdf)

-

(P. Z.) Pomnožná jména místní s příponou -y, na př. Čechy, Uhry, Rakousy, Rokycany, Hradčany, Kopaniny, Pustiny, Skály atd., jsou způsobu dvojího. Jednak to jsou původně jména obyvatel, která se metonymicky vzala za názvy osad a zemí, na př. Rokycany, Hradčany, Čechy atd., jednak jsou to jména od původu místní, jejichž základ je v nějakém jm. obecném, na př. Brody, Rybníky, Pastviny, Skály, Loučky atd. Jména první skupiny byla tedy rodu mužského, ze jmen skupiny druhé byla některá rodu mužského, na př. Brody (základ je brod), Slapy (základ je slap) atd., jiná rodu ženského, na př. Občiny (základ občina), Studánky (základ studánka) a pod. Protože však všechna tato jména mají jen číslo množné a v některých pádech (v 1, 4, 5, 2.) jsou jejich tvary stejné a nadto jejich rod není dost patrný, mátla a mísila se vespolek. Tak se stalo, že se dnes některá jména od původu obyvatelská skloňují podle vzoru žena, na př. Čechy, Uhry. O tom, jak pomnožné místní jméno s příponou -y dnes skloňovat, nám nepovědí nic ty pády, které jsou jménům rodu mužského i ženského společné; vodítkem nám může být 3. a 6. pád, neboť ty jsou v jazyce dosud pevné. Tak na př. neřekneme nikdy »území patří k Čechům«, nýbrž »k Čechám«, neřekneme, že jsme byli »v Rakousách«, nýbrž »v Rakousích«, atd. Podle toho se pak řídí i 7. pád množ. čísla, na př. Čechami, ale Rakousy. Pomnožná místní jména, která se skloňují podle vzoru žena, pak pokládáme za jména rodu ženského, ostatní za jména rodu mužského. Užijme nyní tohoto výkladu při jméně Holohlavy! K němu zní 3. pád nepochybně k Holohlavům, nikoli »k Holohlavám«, 6. pád v Holohlavech, nikoli »v Holohlavách«, proto i 7. pád musí znít v jazyce spisovném za Holohlavy, nikoli za Holohlavami, neboť je to posud jméno rodu mužského a skloňuje se podle vzoru hrad, nikoli podle vzoru žena. U těch jmen, u kterých se kolísá skloňování i v 3. a 6. pádě, dáváme přednost tvarům podle vzoru hrad tam, kde jsou dosud v obyčeji Na př. jména Dušníky, Rybníky a pod. mají 3. pád k Dušníkům (vedle k Dušníkám), k Rybníkům, 6. pád zní však už jen v Dušníkách, v Rybníkách. Proto je v 6. pádě skloňujeme i v jazyce spisovném podle vzoru žena, v 3. a 7. podle vzoru hrad.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 2, s. 56

Předchozí kvh. (= Kvido Hodura): Robota a první dnové svobody

Následující Jeden