Sportovní hřiště jako divadlo a jako úřad

Josef Brambora

[Short articles]

(pdf)

-

Když byl do kopané zaveden profesionalismus, počaly se houfně rozmáhat lichotivé tituly jako primadona, mluvilo se o ředitelích klubů atd. Ale počala se v referátech později objevovat již úplná srovnání s divadlem: Přeplněný dům uvítal hosty potleskem. — Výroky rozhodčího přijal parterre s rozhořčeným odporem. — Po hostech objevilo se konečně na scéně i našich jedenáct hvězd atd. To všechno jsou konečně obdoby docela pochopitelné. Ale referenti v tomto přejatém slohu pokračovali a vymysleli nové metafory, jako: Steiner obstarává úlohu náhradníka a jest Nytlem Sparty, což znamená spíše poklonu pro Nytla. Svoji roli odříkává s řemeslnou pravidelností, bez effektu (!), opíraje se o bohaté zkušenosti, jež věk prohloubil. A jiný doklad, ještě příznačnější (Gr. v Národní politice 13. IV. 1933): [Silný] se také činil, vida velké nebezpečí v Sedláčkovi, jako v příštím kandidátu na úřad pravé spojky v prvém mužstvu. Footballisté odříkávající své role a kandidáti na footballové úřady (old boys budou nazýváni pensisty?) nebudou asi sportu na prospěch. I z té terminologie je vidět, že bývalá obětovnost ustoupila póze a divadelnosti a hráčský idealismus starosti o hmotné zaopatření.

Naše řeč, volume 17 (1933), issue 8, p. 256

Previous Příjmení Petrů, Janů

Next Josef Bečka: Kapitoly o českém slovese