Časopis Naše řeč
en cz

Úhrada

[Drobnosti]

(pdf)

-

(K. V.) Slovo úhrada ve smyslu ‚zaplacení, peněžní zajištění‘ je správné, stejně i sloveso uhraditi s významem ‚zaplatiti‘. Kde je možno užíti jich místo slov krytí, krýti (na př. dluh, bankovky a pod.), třeba jim dáti přednost. Jednoduché sloveso hraditi ve významu ‚platiti, nahrazovati‘ je totéž slovo jako hraditi ve významu ‚stavěti hrázi‘ (na př. hrazená cesta, hrazený kostel, t. j. hrází, hradbou opatřený), ale k přenesenému významu, na pohled velmi vzdálenému od významu původního, se došlo oklikou. V starším jazyce mělo jednoduché sloveso hraditi jen význam ‚zpevňovati, opatřovati hrází, hradbou‘, na př. mravenci prst nosiechu a ot vody sě hradiece Živ. sv. Otců 145 a (vyd. E. Smetánka). Také slovesa předponami z něho utvořená měla jenom tento smysl hmotný, na př. zahraditi (tak podnes), přehraditi, také uhraditi (na př. uhraditi vrch sklenice dobře měchýřem Černý Herb. z r. 1517, 131 b) atd. Jenom sloveso [64]nahraditi, nedok. nahrazovati, mívalo už v staré češtině vedle významu původního (na př. stav mlýnský nahrazovati, aby bylo více vody Arch. Č. 17, 42, z r. 1503) také přenesený význam ‚ersetzen‘, na př. kto nad kým co zle bez viny učiní, buďto pychem neb mocí neb návodem neb hněvem anebo od sebe samého, a jemu potom toho nenahradí a neodčiní, ten sě má velmi dobře na péči mieti TkadlS. 39a (vyd. H. Hrubý a F. Šimek); vše jemu (Jobovi) odplatú tělesně nahrazeno ŠtítBud. 181. Také zde se zdá přechod od významu původního k přenesenému velmi náhlý, ale při bližším zkoumání se tu objeví přece jenom značná významová podobnost. V zápiscích zesnulého prof. Zubatého nalézáme u hesla nahraditi poznámku, že přenesený smysl vznikl k významu »nastavěti, den fehlenden Teil des Baues anstückeln«. Tak se mohlo říci na př. nahraditi porouchané hradby, t. j. nahraditi v nich chybějící části, a odtud je cesta k obecnému významu ‚nahraditi, ersetzen‘ už zcela snadná (srov. na př. rozmysl se, byl-li jest kto protiven obci a proč protiven, nahraď, navrať se, pusť od múdrosti chytré ŠtítBud. 72, t. j. naprav). Týmž způsobem se vyvíjelo toto sloveso i v polštině, ale postoupilo ještě dále než u nás až k významu ‚dar, plat, odměna‘. U ostatních útvarů slovesa hraditi však onen význam přenesený nebyl až do nové doby obvyklý; nezná ho ani Jungmann, ačkoli má v svém slovníce heslo hraditi i uhraditi, úhrada, nezná ho ani Josef Franta Šumavský (r. 1851). V právnickém slovníce z r. 1850 (Juridisch-politische Terminologie für die slav. Sprachen Österreichs) je snad nový význam u slovesa uhraditi (= die Auslage durch die Einnahme decken, srov. Kott IV, 310) zaznamenán po prvé. Kott IV, 310 sice cituje jako doklad přeneseného významu v. 1345 ze Smilovy Nové rady (svú to snažností uhradie), ale smysl onoho místa je ve skutečnosti jiný: (tvoji věrní) svú to snažností uhradie, tomuť (úkladu) dojíti nedadie, t. j. zabrání, zastaví. Není tedy pochyby, že je to výraz mladý, ani ne stoletý, ale přes to má plné oprávnění v jazyce, neboť se dokonale vžil a mimo to zřetelně vidíme přirozenou cestu, kterou se do našeho jazyka dostal. K slovesu nahraditi, běžnému v přeneseném významu ‚ersetzen‘, vzniklo jednoduché sloveso hraditi s významem podobným (nahrazovati, platiti, zakládati penězi a pod.) a k němu potom dále dokonavé sloveso uhraditi (s perfektivisující předponou u-). To je postup zcela běžný a spontánní. — Dnes se na tato slovesa, zvláště na jednoduché hraditi, dokonce poněkud zapomíná a vtiskuje se na jejich místo sloveso krýti, doslovný to překlad obdobného výrazu německého. A přece by snad bylo možno mluviti o hrazených bankovkách, o hrazených dluzích a pod. místo o krytých bankovkách atd. Srov. o tom též výklad E. Kodara na str. 41 n.

Naše řeč, ročník 17 (1933), číslo 2, s. 63-64

Předchozí Z našich časopisů

Následující Stanislav Petřík: Pausa v novočeských slovních skupinách

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1