Krýti
E. Kodar
[Články]
-
Sloveso krýti je velmi časté v pojistné mluvě; buď zastupuje sloveso pojišťovati s významovým odstínem ‚chrániti pojištěním‘, anebo se jaksi nadbytečně doplňuje podstatným jménem pojištění a znamená ‚pojištění poskytovati, pojištěncům ručiti‘. Je to vlastně evropeismus, rozšířený stejně v románských i v germánských jazycích, jak o tom svědčí Assec. Worterbuch: fr. couvrir, špan. cubrir, it. coprire, angl. cover, dánsky daekke, něm. decken. U nás je to zřejmé napodobení vzoru německého, a to nejen v pojistné mluvě, nýbrž i v jiných oborech.
Kromě základního významu nabylo sloveso krýti významů rozličných, jednak přiroizeným vývojem, jednak podle cizího vzoru: 1. krýti, pokrývati, přikrývati, zakrývati = přistírati; 2. krýti, skrývati, ukrývati = schovávati, tajiti; 3. krýti se = shodovati se, srovnávati se; 4. krýti = chrániti; 5. krýti = hraditi, uhrazovati; 6. krýti = opatřovati.
Význam 2. se vyvinul zcela přirozeně. Význam 3. je asi z učené mluvy. Říká se na př. o geometrických obrazcích, že se kryjí; přeneseně říkáme též o jiných věcech, že se kryjí, [42]t. j. shodují, srovnávají se (viz NŘ. 10, 1926, 275), na příklad informace se přesně kryje s hořejšími údaji z korespondence, tento požadavek se kryje úplně s programem. Význam 4., ‚chrániti a tím opatřovati bezpečnost‘, je ten, kterým si vysvětlíme užívání slovesa krýti v těchto a podobných větách, vzatých ze spisů a z praxe. [Čp. II, č. 2, 13][1]: Dnes každý, kdo nějaký majetek má, ví, že musí v zájmu svém vlastním krýti se proti možným škodám nejen pojištěním požárním, ale i pojištěním, jak se krátce říká, »proti vloupání«. Čp. I, č. 3, 22: Pojišťovny počínají se krýti proti abnormálním škodám tím způsobem, že přijímají na se risiko hraditi i rozbití skla při demonstracích pojišťovací smlouvou za zvláštní pojistné, podobně jako požární pojišťovny kryjí se po zkušenostech v San Francisku zvláštní sazbou za risiko zemětřesení. Op. I, č. 8, 59: Pojišťování sestává (!) ze sdružení osob, kryjících se příspěvky před následky škody. (Lépe ve věci i správněji v řeči definuje O. Sl. 923[2]: Jednotlivci, mající stejný zájem (totiž pojistný), se sdružují ve velké svazy, ve kterých si navzájem zabezpečují jeho splnění.) Z korespondence: Nepotvrdili jste příjem prémie, jejímž zaplacením jsme měli býti kryti již podle nového návrhu. Budeme Vám z titulu uvedené pojistky poskytovati úplné krytí. Změňte pojistku v tom smyslu, že by pojištěná částka byla snížena na Kč —— a kryla by dřevo jen na volném prostranství. Kryjte proto prozatímně budovy a materiál (t. j. ručte nám prozatímním pojištěním budov a materiálu). Prosíme, abyste 10% skrytý podíl vzali do krytí. (Skrytý podíl je takový podíl, daný z nějakého pojištění jiné pojišťovně, o kterém pojistník neví. Smysl věty je: Prosíme, abyste od nás převzali z toho a toho pojištění 10% skrytý [jinak i sklepní řečený] podíl do pojistného ručení.) Dovolujeme si otázati se Vás, za jakých podmínek byste toto pojištění kryli? Vzali jste do krytí pojištění lisu?
Hořejší příklady jdou za sebou tak, aby z nich bylo vidět, jaké jsou vazby slovesa krýti a jak se pozměňují (zcela podobně jako při slovese pojišťovati): krýti někoho nebo sebe proti škodám, následkům; krýti něčím (příspěvky, pojištěním[3], pojistkou, pojistným, zaplacením pojistného); krýti [43]někoho podle návrhu; krýti někomu něco (částku, budovu, dřevo); metonymicky se pak i říká, že částka kryje (!) dřevo (»skryjte dřevo částkou« — částka by pak kryla dřevo); na konec pak samo pojištění může býti předmětem slovesa: krýti někomu pojištění, vzíti do krytí pojištění nějaké.
Podle slovesa pojišťovati pojí se i sloveso krýti, jak je vidět, s disparátními výrazy, mezi nimi i se subst. škoda: Škody, způsobené explosí plynů, jež si přejete pojistiti, lze krýti pouze v odboru požárním za přirážku. — Pojištění požární kryje i škody vzniklé na voze (na autu) po dobu správy. Kryje se celá škoda (O. Sl.). Pojištění slouží ke krytí škodních náhrad, vzniklých požárem. — Čp. I, č. 5, 39: nabízeti úrazovou bezplatnou, pohřební výlohy kryjící pojistku. (Jak neobratně a nečesky!)
V těchto posledních příkladech se význam slovesa krýti blíží již významu 5., který jinak a lépe vyjadřujeme slovesem hraditi, jeho složeninami nahraditi — nahrazovati a uhraditi — uhrazovati a podst. a příd. jmény náhrada — náhradní, úhrada — úhradní.
Sloveso hraditi znamená mnohem mocnější a jistější ochranu než krýti a právem se vyvinulo v ten význam, jaký má v peněžnictví a finančnictví; a přece je z nich tak nerozumně vytlačováno německým vzorem. Dokladů by bylo na sta, přestaneme tu na několika z našeho oboru. Čp. I, č. 7, 57: Spoléhám na krytí schodků zemskými i státními subvencemi. Čp. II, č. 13, 123: Krytí hypotekární půjčky životní pojistkou. Z výr. zpráv: Fond ke krytí základních výloh. Z koresp.: Má více pojistek, které má kryty směnkami.
Překlad německé věty: »das deckt kaum unsere baren Auslagen« »to kryje stěží naše výlohy v hotovosti« nám vysvětlí i další významový odstín slovesa krýti, totiž »krýti potřebu«. Na př.: Jednatelé, kteří jdou za obchodem s úmyslem, aby kryli potřeby pojistníků, kterým nabízejí plán na uspokojení určité potřeby pojistníka, narážejí na konkurenci jen zřídka.
Jinak však čteme lépe: potřebu hraditi, ukojovati nebo uspokojovati (viz poslední příklad); zásobiti se, míti zásobu, opatřiti se. »Jsem dostatečně opatřen zbožím«, řekne český obchodník, německý je »gedeckt«. Přes to, že sloveso krýti a substantivum krytí je již rozšířeno zvláště ve světě obchodním, nemyslím, že bychom se s ním musili smiřovati. Má proti jiným slovesům nevýhody a nedostatky: 1. nemá tvaru do[44]konavého, ani opětovacího[4]; 2. není od něho jiného podstatného jména než »krytí«, a proto ani jiného přídavného jména než krycí — nevýhoda podobná jako při příd. jméně pojišťovací, ale vedle tohoto je ještě adj. pojistný, kdežto adj. krycí je osamocené; 3. je zřejmě napodobeno podle německého vzoru, a to zbytečně, neboť 4. máme v řeči místo něho slovesa jiná ve všech potřebných významech, a při tom jsou naše slovesa přesnější a bez nedostatků vytýkaných při 1. a 2.
[1] Československé pojišťovnictví. Citáty bez udání pramene jsou brány z praxe.
[2] Ottův Obchodní slovník.
[3] Ve zprávách novin o požárech čteme zpravidla: »Škoda je kryta nebo není kryta pojištěním«, jen někdy čteme hrazena.
[4] Že je jich potřebí, dokazuje vedle starších tento podařený doklad z bilanční zprávy v novinách dne 12. VIII. 1932: »Z takto získaných prostředků… byly pokryty kursové diference a ztráty.« Nepokrytě nutno odmítnouti takové zasahování do živnosti pokryvačské; ani slov. zaokrývat nás nenadchne.
Naše řeč, ročník 17 (1933), číslo 2, s. 41-44
Předchozí Stanislav Petřík: Pausa v novočeských slovních skupinách
Následující Josef Brambora: O některých jazykových zvláštnostech našich současných spisovatelů
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1