Časopis Naše řeč
en cz

Zazvěřiti

[Drobnosti]

(pdf)

-

(V. F.) Píše nám čtenář: »V hospodářské příloze deníku Venkov jsem nedávno četl pojednání o lesním hospodářství loveckém. Bylo tam několikrát užito slovesa zazvěřiti, a to jednou s významem ‚na[256]saditi do lesa zvěř‘, jindy ve spojení les je dobře zazvěřen s významem ‚má hojnost zvěře‘. Podobným způsobem se užívá v zemědělství slova zalučiti, zalučovati ve významu ‚změniti v louky pozemky, které dosud byly něčím jiným‘. Jsou tato slova správná?« — Sloveso zazvěřiti je nepochybně novotvar, a způsob, kterým je utvořeno, není v češtině běžný. Vidíme v něm nepřesnou napodobeninu sloves jako zalidniti, zalesniti, zavodniti a pod. Také tato slovesa jsou nová, stejně jako podobné složeniny s jinými předponami, na př. vylidniti, olesniti, oplodniti, ovlivniti (s nesprávným významem ‚míti vliv‘) atd. Jejich základem však není přímo jméno podstatné (lid, les, voda), nýbrž příslušné jméno přídavné; odtud si vysvětlíme, že mají v kmeni souhlásku n. Tak sloveso zalidniti souvisí patrně s příd. jménem lidný, kterého v dnešním jazyce už sice není (máme za ně lidnatý), ale které je hojně doloženo ze starší doby. Slovník staročeský uvádí na př. z kroniky Pulkavovy doklad: (ves) velmi lidná (lat. populosa); z Comestorova spisu Historia scholastica (z 3. čtvrti XV. století): bylo jest královstvie Israhel lidnější nežli Juda. V cestopisech se se slovem lidný setkáváme často, na př. v Mandevillovi 186a1: jest (Damašek) město tvrdé, dvúnásobní zdí ohrazené a lidné velmi. V Harantově Cestě z král. českého do Benátek (Stč. bibliotéka IV.) čteme na str. 100: Bylo někdy to (Suez) město veliké a lidné, pro kupecké obchody, atd. Základem slovesa zavodniti je příd. jméno vodný (vodní), doložené u Kotta 4, 764 z textů starých i novějších, atd. Tato slovesa se v jazyce ujala, protože byla potřebná a tvarem i významem byla blízká jiným složeninám slovesným, na př. zaplniti, začerniti a pod. Sloveso zazvěřiti je utvořeno přímo od podst. jména zvěř, neboť příslušného jména přídavného nebylo. Nemáme v našem jazyce útvarů podobných, a proto nám to sloveso zní nezvykle a nečesky (Kott sice má také hesla zalesiti, zavoditi, ale to jsou jen theoretické konstrukce slovnikářské, z praxe nedosvědčené). Jediný důvod, který by mohl svědčit ve prospěch toho novotvaru, by byla jeho potřebnost, a tu by arci mohli posouditi jen odborníci. Avšak i po této stránce vznikají jisté pochybnosti, když si vzpomeneme na dvojvýznamnost slovesa zazvěřiti, o níž píše náš čtenář. Aktivní výraz zazvěřiti les znamená ‚nasaditi do lesa zvěř‘, kdežto pasivní výraz les je zazvěřen může znamenat ‚do lesa je nasazena zvěř‘ anebo také, je-li naše informace správná, ‚v lese je zvěř, les je bohat zvěří‘ a pod. Tato významová neurčitost zmenšuje praktickou cenu slovesa zazvěřiti jakožto výrazu pro odborný pojem a vnuká otázku, nebylo-li by s hlediska čistě věcného lépe zůstati při způsobu dosavadním. — Sloveso zalučiti (zalúčiti), zalučovati žije také v moravských nářečích. Kott má z mor. Valašska větu: To je tam všecko zalúčeno, t. j. obráceno v louky, a podle F. Špatného cituje i tvar zvratný zalučiti se ‚travou zarůsti, v louku se proměniti‘.

Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 8, s. 255-256

Předchozí Maďarská příjmení

Následující František Oberpfalcer: Přechylování jmen příponou -ice, I.

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1