»Zalistniti«

[Short articles]

(pdf)

-

(NŘ. XII, 1932, 29) Dostalo se nám dalších zpráv k tomuto slovesu. P. řed. F. Havelka oznamuje, že zemský úřad v Brně nařizuje vždy nadaci »zlistnit« a provádí »zlistnění«. P. dr. V. Kosek k výkladu p. J. K. dodává, že se pojem »verbriefen« vedle práva nadačního vyskytuje též v četných právech jiných, na př. zvlášť hojně v právu poplatkovém. V něm se v textech psaných německy užívá slova »beurkunden« a to se do češtiny překládá obyčejně výrazem »listinou, listinně, písemně osvědčiti«; příslušné substantivum k tomu je »listinné, písemné osvědčení« (něm. Beurkundung). Také naše odborné slovníky přestávaly dosud na těchto opisech. Ale výrazů složených se tu prý užívalo jen z nouze, neboť je jisté, že by se těžko dalo najít vhodné slovo jediné. Proti pisateli předešlého výkladu o slově »zalistniti« je p. dr. Kosek toho názoru, že by právní praxe takového slova potřebovala. Sám navrhuje výraz »olistniti, olistnění« (podle ochladiti, ochromiti a pod.), ačkoli uznává, že by logičtější bylo znění »olistiniti«. — Nechceme neuznávat potřebu stručných odborných termínů, ale jistě nelze jazyk nutit do novotvaru, který nemá opory ani v jazyce samém ani ve skutečném usu. Proto si netroufáme doporučovat ani slovo »olistiniti« (srovnání se slovesy ochromiti, ochladiti a pod. není přesné), ani »olistniti, zlistniti«. Podle našeho mínění jsou výrazy písemně (listem) osvědčiti, písemné (listinné) osvědčení na představu tak složitou dost stručné a zdá se, že také dosavadní praxi vyhovovaly úplně, třebas jich užívala jen z nouze. Snad by se s nimi vystačilo i v budoucnosti.

Naše řeč, volume 16 (1932), issue 5, p. 160

Previous Kutinovy uzenáče

Next Jaroslav Dvořáček: Nejčastější galicismy v novočeské skladbě, IV.