Časopis Naše řeč
en cz

Nohama a nohami

[Drobnosti]

(pdf)

-

»Na jedné střední škole (nebudu ji jmenovat) musí studenti psát sedmý pád od podstatného jména noha »nohama«, ale jenom tenkrát, když jde o nohy člověka. Běží-li však o nohy některého zvířete, musí se psát »nohami«. Podle toho tedy člověk při rumbě mrská nohama, ale kůň odjakživa mrská nohami, protože má nohy čtyři, nikoli dvě. — Nemyslím, že by se tady mělo rozeznávat, jsou-li nohy jenom dvě anebo čtyři, aspoň ne u bytostí živých. V lidové řeči se říká nohama; je to pěkné, hezky to zní, a nač má člověk ostatně přemýšlet, než řekne sedmý pád, běží-li o dvounožce či o čtyrnožce. Schválně jsem o prázdninách řekl před svou mámou (jsem ze samoty, noviny se u nás nečtly a tak mámě jazyk nepokazily), že ta naše straka nějak podivně mrská »nohami« — a ona se na mne podívala, jako kdybych nebyl ani její. »Máš pravdu, vona s těma nohama pořád mrská«, odpověděla mi a na ty nohy v sedmém pádě v řeči přitlačila.« J. Honner. — V této věci není asi spisovný usus tak jednotný, aby se dal prostě shrnout v úzké pravidlo. Naše mluvnice o rozdílu ve skloňování jména noha u dvounožců a čtyrnožců výslovně nevykládají, a tak můžeme jen předpokládat, že se jejich povšechné poznámky o poměru čísla dvojného a množného vztahují také na tento zvláštní případ. V Gebaurově-Trávníčkově Příruční mluvnici 1930, 287 obecné pravidlo o gramatickém čísle zní: »Číslo jednotné slov skloňovaných znamená předmět jen jeden, číslo dvojné znamená předměty téhož druhu dva, číslo množné znamená předmětů téhož druhu počet větší než dva; na př.: sto (jedno), ruka (jedna); — (dvě) stě, (dvě) ruce; — (čtyři) sta, (sedm) ruk.« K tomu se tam dodává: »Číslo dvojné časem zaniká a nahrazuje se množným« (podobně též na str. 93). V tomto smyslu by se tedy opravdu mělo rozlišovat skloňování podst. jména noha podle toho, jde-li o dvě nohy dvounožce (člověka, ptáka), či o čtyři nohy čtyrnožce. Gebaurova-Ertlova Mluvnice česká 2, 1926, 115 vykládá o dvojném čísle podobně, ale připojuje důležitou poznámku o dnešním živém usu: »Ale tyto tvary dvojné brávají se dnes často i za číslo množné; na př.: Čtyři oči více vidí.« (Příkladů je tu několik.) Pozorujeme tedy v užívání dvojného čísla dvojí opačnou tendenci: jednak ustupuje číslu množnému, jednak se šíří na jeho místo. Tento dvojí vývoj přesně vystihla NŘ. V, 159: »Když duál upadá, nastupuje místo něho číslo množné; u podstatných jmen, jichž se užívalo častěji v duále než v čísle množném, jeví se úpadek citu pro rozdíl mezi číslem dvojným a množným opačně, t. j. tak, že [128]se tvarů dvojných ruce, oči, uši a pod. začíná užívati, i je-li řeč o čísle množném (v nářečích ovšem se vývoj ubírá leckde jinými cestami). Proto říkáme dnes »hráti na čtyři ruce, čtyři oči více vidí« a pod. Proto by zajisté nebylo neštěstím, kdyby se tvaru rukama užilo i o čísle množném.« Totéž platí jistě také o tvarech nohama, nohami. Bylo by proto zbytečné držeti se tu logiky stůj co stůj a vyžadovati přesné rozlišování obou těch tvarů podle toho, jde-li o dvounožce či o čtyrnožce. Nebudeme pokládati za chybu, řekne-li někdo, že kůň vyhazuje nohama, ale stejně tu nelze za nesprávný vytýkati tvar nohami, v takovémto spojení zcela logický. Lidového usu se tu nemůžeme dobře dovolávat, neboť v něm se příponou -ama, -ma vyjadřuje 7. pád mn. čísla vůbec. V některých spojeních možno dokonce dávat přednost tvaru nohami, je-li řeč o počtu noh převyšujícím číslo dvě, a to především tam, kde je jméno noha určeno přívlastkem, na př. číslovkou čtyři (čtyřmi nohami a pod.; srov. Gebauer-Ertl 1, 1926, 191).

Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 4, s. 127-128

Předchozí »Jednomužná« obsluha

Následující Přeprava

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1