Uručiti

[Drobnosti]

(pdf)

-

K článku o slově znamenati (NŘ. XVI, 1932, 30) nám napsal p. E. Kodar, přednosta banky Slavie v Brně: Němčina užívá slovesa zeichnen ještě také v peněžnictví: Anleihe, Aktien zeichnen = subscribieren. Čeština vyjadřuje tento význam slovesem upisovati. Dále pak v pojišťovnictví, což je ovšem širší veřejnosti málo známo, říká se »Versicherung zeichnen« a znamená toto rčení, že se pojišťovna podpisem zavazuje plniti straně o pojištění se ucházející, neboli potvrzuje jí ručení ze smlouvy pojišťovací. Toto rčení se bez rozmyšlení překládalo »znamenati pojištění«, ač je zde více než jinde cítiti nevhodnost slovesa znatmenati, a proto se v poslední době upustilo na rozhodujících místech od toho rčení a zavedlo se spojení podle vzoru z peněžnictví: »upisovati pojištění«. Tato náhrada se mi nezdá šťastná, ne proto, že by sloveso upisovati neznamenalo závazek, ale že po mém soudu nevystihuje vlastní [96]smysl a nehodí se do toho spojení. Řekneme-li »upisovati půjčku«, jsme si vědomi toho, že upisovatelé jsou jednotlivci, kteří se zavazují odebrati jisté dílce z půjčky; dílce jim přiděluje ten, kdo půjčky potřebuje, kdo ji vypsal, k upisování vybídl. V pojišťovnictví je věc taková: kdo se chce pojistit nebo byl získán, přihlašuje se k pojištění, podává přihlášku; kdo pojištění poskytuje, zavazuje se k ručení pojistkou nebo prozatímně potvrzujícím dopisem, kterému se říká, zase podle němčiny, »krycí list«. V květnovém čísle Assekuračních listů (odborný list pojišťovacích zástupců) byl otištěn můj příspěvek, v němž jsem navrhoval oživiti sloveso uručiti, uručovati, k němuž jsou doklady v Kottově slovníku IV. s. v. uručiti a které svým základem velmi dobře přiléhá k představě. Také jsem později upozornil na ně též ono místo, odkud bylo zavedeno rčení »pojištění upisovati«. Článeček v Assek. listech zapadl; jakého povšimnutí došlo mé upozornění další, není mi dosud známo, neboť elaborát, k němuž jsem navrhoval slohové opravy, dosud nebyl vydán v konečné úpravě. Prosím tedy redakci, aby posoudila a rozsoudila, zdali rčení »upisovati pojištění« je vhodné či nevhodné, a zdali by se pak nemohlo nahraditi spojením »pojištění uručovati«. — K tomu můžeme poznamenati jen tolik, že nechceme svou kompetenci překračovati apodiktickým rozhodnutím. Ale poradit snad můžeme. Není pochyby o tom, že sloveso upisovati má dnes opravdu význam zcela osobitý (upisovati půjčku) a že se tedy nehodí dobře do spojení, v němž jde spíše o představu potvrzování, ručení, že smlouva bude splněna. Sloveso uručiti by vyjádřilo tuto představu přesněji. Je to sice archaismus, dnes už jinak neužívaný, a bylo by tedy třeba vzkřísiti jej uměle k novému životu: ale není to nemožné a nebyl by to ani první takový případ v odborné terminologii. Bylo by k tomu ovšem zapotřebí, aby se pro tuto změnu rozhodla i místa, která udávají směr v pojišťovacím názvosloví. Velká výhoda slovesa uručiti by tu byla v tom, že by se dvě představy sice podobné, ale v svých následcích rozdílné, vyjadřovaly také dvěma různými slovy, a tím by se ovšem zvýšila přesnost a jasnost odborného označování.

Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 3, s. 95-96

Předchozí Stoprocentní

Následující Zdůly