Časopis Naše řeč
en cz

Stoprocentní

[Drobnosti]

(pdf)

-

O tomto módním slově napsal Karel Erban v Lidových novinách 9. ledna 1932 velmi vtipnou causerii. Otiskujeme z ní podstatné části pro své čtenáře, neboť s Erbanovým názorem úplně souhlasíme.

„Nejen obchodníci a lidé, kteří se rádi vyjadřují číselně, nýbrž všichni od největších až po nejmenší holdují tomuto rozmáchlému slovu. — Nikdy snad neoplýval náš sloh takovou mnohomluvností, výrazovou přepjatostí a přebroušenou ozdobností jako v dnešní době. V řeči spisovné je ta »stoprocentnost« držena ještě jakž takž na uzdě, kdežto v mluvě živé slaví pravé orgie. Dnes jistě už není člověka, který by nevěděl, co je to stoprocentní zvukový film, stoprocentní vítězství nebo porážka politické strany nebo stoprocentní naděje ve výhru šťastného losu. Ale jsou i takoví propagátoři toho slova, kteří říkají, že hledají jen stoprocentní ženu, prožívají stoprocentní pohádku a stoprocentně se pobavili. Budou proto asi také co nevidět stoprocentní manželství, stoprocentní rozvody a pod., neboť dnes je všechen život docela jiný než včera; co včera bylo jisté, je dnes už stoprocentně jisté, a co včera bylo úplné anebo naprosté, je dnes prostě stoprocentní. — Je to slovo tak mnohoznačné, mlhavé a nepřesné, že bychom potřebovali celého slovníku výrazů jiných, abychom je správně nahradili. Tedy nejen: úplný, naprostý, celý, jistý a určitý, nýbrž i něco velmi subjektivního a mnohdy i imponderabilního, co by se muselo rozvést několika větami, malou prosou nebo dokonce velkým románem. Ale dnešní lidé často úmyslně nechtí hovořit stručně, jasně a jednoznačně, někdy si na tom tuze zakládají, že místo jednoho slova každému jasného a srozumitelného užijí celé květnaté periody nebo dlouhé přednášky, jen aby každý hned anebo vůbec nerozuměl. A naopak: je-li třeba [95]něco vysvětlit řečí souvislejší, ohromí nás jedním z těch stoprocentních šťastných výrazů. Dnešní člověk mocí mermo chce mít v každé své větě zašmodrcháno aspoň jedno to slovíčko à la mode, které svou neujasněností dělá řeč sice méně srozumitelnou, zato však groteskní, hlubokou a záhadnou. Anebo — chcete-li — jedním slovem: stoprocentní. Takových stoprocentních slov nese náš »bujný oř« na kopy. Nemluvme už ani o zpropadené »inteligenci, inteligentní« a pod. a zastavme se jen u takových roztomilých slovíček, jakou jsou: typ, typovat, typologie, kvalita, kvalitní nebo jaksi, kdesi, cosi, jakýsi. Už nestačí říci seřadit nebo určit žáky podle schopností, nýbrž musíte je typovat, nemůžete si zvolit knihu za svůj obvyklý dárek k vánocům, protože typem vašeho vánočního dárku je kniha. A jestli dosud nemáte kvalitního obleku, kupte si aspoň kvalitní kravatu anebo klobouk. Kdykoli pak vezmete pero do ruky a máte něco vylíčiti, popsati nebo posouditi, nezapomeňte na to tajemné: jaksi, jakýsi. Přepadl vás třeba jakýsi stesk a cosi zvláštního vás jaksi znepokojovalo... Cosi, co nelze ani vylíčit a co je jaksi podstatou vašeho já. Nemůžete se rozhodnout pro kritiku knihy? Vzpomeňte si jen, že vám tam cosi chybělo, zdálo se vám to jaksi málo propracované, ale v celku zajímavé. Ano, zajímavé. To je také jedno z těch kouzelných stoprocentních slov, jimž F. X. Šalda říká jazykové pitomosti. —

Není místa, kde bychom byli jisti od této číselné příšery slova. Prchněme z novin ke knize, všude vás pronásleduje sto procent nějaké vlastnosti a nikdy jí není dosti. Jen v obchodě, odkud tato potvora asi vyšla, nenajdeme skoro nic stoprocentního. Žádný obchodník dnes nevydělává ani neslevuje sto procent, i kdyby nevím jaké divy reklamy prováděl. A nebude daleko od pravdy, když říkáme, že v obchodě je sto procent veličina velmi řídká. Proto se asi musela přestěhovat do života veřejného a psaného, aby pomáhala a působila tam, kde je méně rozumu, ducha a vkusu.“

Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 3, s. 94-95

Předchozí Prodejoví úředníci

Následující Uručiti